Komentáře

1 Lucie Maroszová | Web | 30. dubna 2010 v 15:39

Pěkné video=)

2 Andrea | E-mail | Web | 30. dubna 2010 v 15:50

Já myslím, že to určitě smysl má.
Tady na tom videu náhodou mi přišel spíš znuděný pejsek. :-) uvidíš, že to časem pomůže. Je to ta nej stimulace. Držím palce.

3 Monika | Web | 30. dubna 2010 v 21:24

Já si taky myslím, že to smysl má. Kamarádka má chlapce, hyperaktivního s DA a jezdila k ní paní se cvičeným psem. Naučil se jak se ke zvířeti chovat,předtím ho bral jako věc. Hlavní smysl vidím ve vlivu na psychiku, to hlazení, očuchávání, krmení pejska musí většinu dětí těšit...Naopak, pokud se psů bojí, může se odbourat strach. Tam bych se ale obrátila na školeného canisterapeuta.Na videu mi přišla Ninuška moc spokojená, možná je pro ní těch 5 minut akorát. Jára taky dlouho nevydrží ani u věcí, které ho baví...

4 Markéta | Web | 30. dubna 2010 v 21:51

Lucko,
já myslím, že pro Ninušku je to fajn a i ta krátká doba stačí. Mi by asi taky stačilo pońuchnat se chvilku, jako hodinu hladit a krmit psa bych taky nedala (a poruchu pozornosti snad nemám) :-D . Ideální by byla canisterapie často a po chvilkách, ale to jedině že byste si pořídili psa domů :-D .

5 Lucka(kopretina) | 30. dubna 2010 v 23:24

Luci,smysl to má určitě,my jsme pořídili psa domů,prvně to byla těžká nevšímačka ze strany Justýnky a asi po 14 dnech už byli velcí kamarádi...Teď už se Justy naučila i pejska krmit a má hroznou radost ,když žere:-)A tím pádem se vlastně i naučila krmit nás třeba piškotama a tak... :-D Takže u nás to teda přínosem určitě je..doporučuju koupit hafana :-D Ninuška ho náhodou vnímá suprově :-)

6 Sikorka | E-mail | Web | 1. května 2010 v 9:33

Myslím,že to určitě smysl má(zvlášť když nemáte pejska doma).
My tedy máme "psí" terapii jen občas, a taky Klárka moc nevydrží. Jde taky o to,jak je naladěná, jestli jí to baví, nebo jestli jí zaujme něco jiného.
Jo, psa krmí hrozně ráda, jakéhokoliv. Ale tím by to pro ní stačilo. To by vydržela dělat dlouho. Ostatní jí nezajímá(takové to,aby pes hledal něco u ní, nebo ho hladila, a už vůbec si na něj nelehne).
Doma tedy pejska nemáme. Zatím.

7 Tuška | E-mail | Web | 1. května 2010 v 14:02

Právě že naše malá psa nekrmí. Asi to nějak nechápe. Ani koně.
MYslím si, že kdybysme třeba měli psa doma,bylo by to jiné , určitě by se to časem naučila a možná i brzy, ale zatím je to tak.

8 Agnes | E-mail | 1. května 2010 v 15:23

Já si myslím, že si Ninuška na pejska brzy zvykne. A potom na něho bude i víc reagovat.
My máme doma canister. pejska a hyperaktivní dítě. Sisi byla vycvičená na polohování, ale Lukáš nechce.
Ve škole maji 1týdně pejsky a tam s nimi polohujía Lukáš chvíli vydrží. To polohování u hyper. dětí slouží k tomu aby se zklidnili.
Ale už jenom ten kontakt se psem je pro Ninušku fajn.

9 venea | 4. května 2010 v 11:25

je to krásný, věřím že to smysl má, ikdyž skušenost nemám...jen bych dodala, možna být opatrnější s tím strkáním ručiček do pejskové tlamy a následně do pusinky.. :)))

10 Aspiska | E-mail | 24. května 2010 v 19:39

Já právě psala bakalářku o zooterapiích, přes to jsem se taky dostala na weby začarovanejch dětí(žlababa, diny,..) a tady u Ninušky mi připadá nevhodný pes a psovod. Hafan je na ni moc velkej, chvilkama jako by se ještě krčila před ním. Nina psa sleduje, ale pak už je to pro ni nuda. Aspoň co jsem vysledovala :) Jinak na youtube je spousta videí, jak probíhá canisterapie s autisty a je to boj, ale funguje to moc.(anglicky je to DOG ASSISTED THERAPY)

11 Tuška | E-mail | Web | 24. května 2010 v 22:51

Díky Aspisko za názor, já totiž mám z toho taky takový pocit. Pejsek je zvyklý spíš na polohování se spastickými dětmi, ale přijde mi, že to není to pravé pro autíky nebo děti s MR.

Na druhou stranu si říkám, že když se kolem ní jednou týdně prožene pejsek, tak to neuškodí, i když ten účel jsem měla na mysli původně jiný.

Ta videa si najdu, díky!

Právě že Ninu pes zaujme na minutku, dvě, to ho sleduje, ale pak ji to omrzí a pejsek není asi zvyklý se sám "podbízet".

12 Aspiska | E-mail | 26. května 2010 v 16:38

Snad to aspoň trošku pomohlo :)a ještě jestli jste třeba nepřemýšleli o pořízení nějakýho zvířátka, třeba by to Ninuš pomohlo při komunikaci a soustředění.
Nevím jak to napsat a ani nevim jestli vůbec můžu, ale Nina mi připadá jako človíček, kterej má v hlavě strašně silnou zeď a bourat ji, jí dává strašně moc práce a odpočívá od toho kvedláním. Zdá se mi začarovaná neznámým kouzlem. Doufám a přeju vám, aby se podařilo najít dynamit na zbourání té zdi, co vadí v komunikaci.

13 Tuška | E-mail | Web | 26. května 2010 v 22:47

Aspisko, díky moc! Vzhledem k tomu, že bydlíme v paneláku v bytě, ze zvířete mám strach ... ale možná to klapne a vyjde nám koupě baráčku, potom bychom si určitě pořídili pejska.

Mohla bys, Aspisko, poradit, jaké plemeno by bylo pro Ninu nejvhodnější? :-)

14 Aspiska | E-mail | 27. května 2010 v 19:46

:) s plemenem je to těžké, záleží hlavně na povaze pejska. Nina, aspoň se mi zdálo, že se velkého psa trošku bojí. Ale možná to bylo jen tím, že je pro ni "neznámý". To by se třeba odstranilo tím, že byste měli psa od štěněte. Povahu by mělo mít živější a hodně zvídavou, nejlepší by bylo, kdybyste chovatele znali a ten by přesně poradil, které z jejich štěňat odpovídá vašim potřebám. Pro Ninu by byl nejlepší pes/fenka(na pohlaví nezáleží, ale v !dospělosti! bych nechala kastrovat kvůli změnám v chování díky hormonům), který by stále vyžadoval pozornost, a že jsou v tomhle trpěliví!! :) Nevím, jak přesně dokáže být Nina jemná třeba při mazlení, jestliže je hrubší a nerozezná sílu, tak by to možná chtělo většího, protože každej pes se ozve když se mu něco nelíbí, ale těm menším se lehce ublíží a ozvou se třeba pozdě. Přímo plemena-Jack Russel teriér-nezmar, co si chce pořád hrát, znám jich několik a až někdy štvou jak jsou neodbytný. Sama mám dalmatinku-byla nejdivočejší z vrhu, taky nezmar, ale jak je to větší pes, tak se s ní krásně mazlí a ňuňá. I voříšek je fajn :) Pokud byste se rozhodovali, jakýho pejska, tak rozhodně krátkosrstého(dlouhý chlupy znamenají práci navíc a hlavně Nina, jak všechno žužlá,tak by jich měla plný bříško), pes musí mít jasně čitelnej obličej-rozhodně ne boxer nebo mops, Ninuš by nepochopila  reakce psa, protože hlasem se psi ozývají až jako poslední možnost. A přirozené psí pohyby jsou pro nekomunikující děti čitelné. Jediný problém pak je, že se dítě začně chovat jako pes, protože to jeho chování chápe. A taky záleží na vás,jaký pes se vám osobně líbí, protože pes  by psychicky pomohl i vám se "odreagovat" a nevyhořet. Nevím jestli jsem odepsala srozumitelně, ale kdybyste chtěla "poradit" :) od jedný namyšlený skorovysokoškolačky, která všechno ví a zná, tak mi můžete napsat na mejl teleskopka@centrum.cz

15 Tuška | E-mail | Web | 27. května 2010 v 19:57

Aspisko, díííky za super rady, takový věci by mě vůbec ale vůbec nenapadly.
Je vidět, že to znáš a myslím, že můžeš být nač "nafoukaná".

ZATÍM to ještě není úplně aktuální, ale pokud klapne ten baráček, tak do toho jdeme stoprocentně!!! Ale psa je lepší pořídit si asi spíš na jaro než na zimu, že? :-)

16 Aspiska | E-mail | 27. května 2010 v 22:28

:-) děkuju, 7.6. dělám bakalářský státnice a místo mechanizace a rostlinné produkce tady studuju Ninušku :-)a vaše trable se školkou a tak...ale zas na druhou stranu nejsem ze školy nervózní,protože mně vlastně o nic nejde, při nejhorším můžu opakovat ještě v září. Vám, rodičům začarovaných dětí se tyhle normální starosti zdaj skoro příjemný(to jsem přehnala, ale snad mě chápete :))
Za dva měsíce jsem přečetla skoro všechny blogy, na které jsou odkazy u žlababy a myslím si, že by tyhle zápisky měli číst lékaři, studenti speciální pedagogiky a vůbec všichni, co v tomhle oboru něco podnikají.
A pokud by hafan byl "terapeutická pomůcka" pro Ninu, tak je jedno jestli na zimu nebo na léto, protože by to byl domácí pes. A ještě je dobrý, když je pes bílej nebo aspoň hodně světlej. Je na tom vidět každej bordel a klíště a tak. Už labradoři mají dost dlouhý chlupy na udržování čistoty. Sice tím zase protěžuju dalmatiny,ale pro vás se mi to zdá nejlepší volba, bez vyjímky jsou přátelský a společenský a taky nápadný. A přeju aby to s domkem vyšlo!a se školkou vyšlo-to odvolání a vůbec, aby se vám s Ninou dařilo! Jo a ještě Pes je nejlepší indikátor epilepsie, probíhaly studie a ve všech případech rozpoznají přicházející záchvat a v  některých případech dokážou i odvrátit záchvat, zatím nikdo neví jak přesně to funguje,ale v USA cvičej psy, speciálně pro epileptiky i když jen podle intuice a ne na základě přesné fyziologie. Náš pes třeba vycítí,když mam migrénu a leží vedle mě a olizuje mi uši a oči. Na zooterapii strašně moc věřim, ale to jste si už asi všimla :-)

17 Tuška | E-mail | Web | 27. května 2010 v 23:16

Aspisko, jsi vážně skvělá! :-) Já ti držím palce na státnice, abys to zvládla. Budeme na tebe s Ninuškou myslet!!! ;-)

Jo, a klidně mi tykej. ;-)

18 Tuška | E-mail | Web | 27. května 2010 v 23:19

To s tou epilepsií je zajímavý, člověče.

Myslíš, že je lepší si psa pořídit od štěněte a sami si ho "nějak" vycvičit, nebo zkusit specielně vycvičeného asistenčního psa, pokud by se třeba zadařilo a nějaká nadace zaplatila výcvik? I když to jsou vyloženě sci-fi myšlenky. Napadlo mě to jen tak teď. Ani nevím, jestli by to zrovna pro nás šlo. :-?

19 Aspiska | E-mail | 28. května 2010 v 22:40

Tak dík :-) Můj laický názor je, abyste si pořídili vlastní štěňátko,protože je Ninuš  hodně speciální a nedokážu si přesně představit, jak by toho psa bylo třeba vychovávat. Ale na to by ses měla spíš zeptat nějakýho speciálního cvičitele-třeba pomocný tlapky nebo tak.
Mám pocit, že Nině by prospělo kamarádit se se štěnětem už od začátku, aby viděla jak roste, hraje si a jak se mění. Sice bych to u vás neviděla vzít si to štěně v 6 týdnech jak se to obvykle dělá, ale v tu dobu se vyplatí se s ním seznámit protože  něj probíhá "socializační fáze" a líp by k vám přimklo, ale je tady problém, že je to mimino s loužičkama a hrozně dlouhatánským spánkem a je s ním skoro nuda... Ale rozhodně doporučuju zeptat se odborníků na psy a dbát na to, jestli jsou schopní pořádně pochopit že se tady nejedná o fyzický hendikep,kdy je potřeba něco podat nebo otevřít, ale úplně jiný věci.A s tou epi je to vážně složitý, nedokážu si představit jak se na to dá pes vycvičit,snad to tam v USA cvičej právě epileptici. Fakt nevim. Ale je jisté že psi rozeznaj bebí v lidský hlavě. Já nevím,zdaj se mi s vámi dvěma už i sny a já k vám vždycky jedu na motorce a Nina je úplně tuctová holčička,co mi mává a je zvědavá na motorku a tak. BTW motorku nemam, jen papíry na ni:) Prostě zvláštní. A spolu s tebou chci konečně znát přesnou diagnózu a co s tím dělat. Ačkoli jsem přečetla blogů,co se dalo, tak vás dvě jsem si zamilovala nějak strašně rychle na to, že to jen čtu. Asi proto že ses svýma názorama přesně trefila do těch mých :-)

20 Aspiska | E-mail | 28. května 2010 v 22:42

Tak teď vypadám trošku jako blázen...Prostě mi šly myšlenky a najednou byly napsaný na monitoru :)

21 Tuška | E-mail | Web | 28. května 2010 v 22:48

Aspisko, jsi zlatá! ;-) My na tebe s Ninou budeme myslet a držet ti palečky, ať se ti zadaří u státnic a ať máš hezkej život.
Až budu potřebovat poradit s pejskem či něčím podobným, budeš první u koho to zkusím!!! :-) (mail tu totiž mám ;-) )

22 Aspiska | E-mail | 28. května 2010 v 23:03

Tak fajn :) Co budu vědět poradím :) Přeju z celýho srdce ať se všechno daří i s lidma okolo a vůbec, Nina je šikulka a vy dva jste krásně milující rodiče, takže je nemožný aby se vám nedařilo! :-)

Komentáře jsou uzavřeny.