Historka z války (i před ...)

21. dubna 2010 v 23:06 | Tuška |  Rodinná historie
Jeden náš příbuzný na Volyni, ale Ukrajinec, se rozhodl schovat se před banderovci do brambor. Vyzval mého pradědu  Josefa P. (1895) - otce mé babičky Niny, aby šel s ním.
Tak se usadili v bramborách, jistě trochu popili na zkrácení dlouhé chvíle, každopádně nakonec usnuli.

Jenže praděda tak hlasitě chrápal, že se seběhli všichni psi z vesnice k nim a štěkali. Dědu ovšem nic nevzbudilo.
Příbuzný pak nadával, že se s ním už schovávat nikdy nikam nepůjde, že by je každý našel díky tomu jeho chrápání.

.....................

Předek rodiny mé babičky Niny, který přišel na Volyň, byl prý velký dobrodruh, mluvil všemi jazyky, ale žádným pořádně. Jeho původ je neznámý, snad prý pochází z Dánska (podle přípony v jeho příjmení, které končí na -dans, tuto příponu přestali oficiálně používat až po 2. světové válce).

Jeho manželka byla zřejmě Češka, ale původ není také znám. Neví se ani, zda se vzali v Čechách a přišli na Volyň společně, nebo se seznámili až tam.

......................

No a to je všechno ... víc toho nevím.
Ale i za to jsem ráda. Jsem ráda, že tuším, kde mám kořeny.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama