Na školení v "APLE" - dokončení

27. března 2010 v 21:41 | Tuška |  Informace a podněty
Konečně jsem se dostala k tomu, abych dokončila, co jsem vyslechla na školení o dětech s PAS.
Uběhl už ale nějaký čas, takže doufám, že si ještě na něco vzpomenu a že to bude srozumitelné.

..............................................................................

Jak učit děti s PAS novým dovednostem - Strukturované učení

Musíme poskytnout dítěti pomoc při orientaci v čase a prostoru, tím mu dodáme bezpečí.


Dítě  musí vědět:
  1. Co bude dělat.
  2. kdy a jak dlouho to bude dělat (kdy činnost začne a kdy skončí)
  3. Jak to má udělat.
Musíme posktnout dítěti dostatečnou motivaci k učení, ke kontaktu (odměna).


Fyzická struktura napomáhá dítěti v orientaci:
  • Jaké činnosti ho čekají (denní režim, týdenní rozpis, cestovní lišta nebo kniha)
  • Co a jak má udělat (strukturovaný úkol, procesuální schéma)
  • Kde co je (strukturovaný prostor domácnosti, třídy)
Na přednášce bylo mnoho ukázek různých denních režimů, procesuálních schémat, cestovních knih a deníčků. Myslím, že každý, komu to pomáhá a kdo se o to zajímá, už informace o tom, jak to má vypadat, má.

U denního režimu bylo zdůrazňováno, že by nahoře jako první měla být fotka dítěte, což značí, že to je JEHO režim dne.


Sruktura prostoru
  • Na jednom místě dělat jednu činnost (pomoc k zaměření se a soustředění na konkrétní činnost)
  • Rozdělení pokoje nebo bytu do zón (pomoc k soustředění a porozumění tomu, co se děje - jídelní stůl, pracovní stůl, prostor pro relaxaci atd.)
  • Volací karty?
  • Předměty a místa, která patří dítěti, označit jeho fotografií - třeba fotka na posteli, na skříňce, na šupleti s hračkami, ... aby si uvědomovalo, že tady TO DÍTĚ je, že existuje.
I když někdo režim nepoužívá, je dobré mít nějaké zástupné předměty pro činnosti ... třeba přijít s botou, ukázat ji ... a říct: "Pojď ven." Dítě samo časem (možná) dojde do chodby a vezme si třeba boty.

Další zdůrazňovaná věc byla učit dítě ukončit činnost (třeba tím, že odnese tu (volací?) kartu).

Co se týče strukturovaných úkolů, většinou se dodržuje struktura shora dolů a zleva doprava.
Úkol musí být pro dítě pochopitelný vhledem (bez nutnosti slovního vysvětlení). Klidně něco úplně lehkého - třeba zapíchnout špejli do modelíny; nechat ho dělat to, že cinkne kulička do sklenice třeba (má to rádo).

Kdo rád kouše a okusuje (třeba Nina), zaměřit úkoly na kousání - navlečené jídlo (kuličky) na provázku - necháme sníst (okousat), odněkud vytáhnout a dáme odměnu!

Je důležité, aby dítě vědělo, kolik toho má udělat. Když třeba chceme kreslit a dítě to skoro neumí, použijeme šablonu. V té šabloně jsou vyříznuté 3 (2, 1) vodorovné čáry. Do šablony vsuneme papír a do těch prostorů pro čáry dítě nakreslí čáry.
Dítě ví, kolik toho má udělat, protože jasně vidí, kolik na kolik čar tam je místo, kolik jich v šabloně na něj čeká.
Nemusíme pořád říkat ještě, ještě ...

Vyšší formou než kreslit čáry do šablony je spojovat 2 tečky, a tak nakreslit čáru.
Vhodné jsou houbičkové barvy, strašně lehko a snadno se s nimi kreslí.


KOMUNIKACE u dětí s PAS

Preverbální dovednosti - základ komunikace
  • Nácvik očního kontaktu (nějakou dobrotu - podívej! před sebou před bílým papírem s ní hýbu nahoru, dolů, doprava ... a před oči ... v tom papír sundám a mám před očima jen tu dobrotu.)
  • Nácvik očního kontaktu jako žádost
  • Nácvik ukazování (deníky - fotografie, předměty) - tady jsme řešili, kdy (zdravé) dítě začíná ukazovat, lidi se tam shodli, že asi tak po roce, do 18 měsíců (proto možná Nina ještě neukazuje) ... ale já viděla u doktora minulý týden holčičku, která všemu rozuměla, na všechno ukázala prstíkem vystřiženým jak ze žurnálu a říkala mama, baba, děda, tata ... a bylo jí prosím 10 měsíců!!!)
  • Nácvik gest ANO, NE
  • Nácvik sdílené pozornosti
Důležité je zjistit, nakolik dítě rozumí mluvené řeči.
Třeba předložit 2 předměty a vyzvat dítě: "Dej hrnek." Potom přidávat 3, 4 předměty.
Dítě často nemá cestu, jak by se vyjádřilo, tak se na to radši vykašle.

Alternativní komunikace
  • Vychází z motivace dítěte - hledá se důvod ke sdělení
  • Nácvik postupně:
    • výměna předmětu nebo obrázku za požadované
    • komunikační tabulka - Co chceš? - výběr ze dvou
    • komunikační tabulky: 1. výběr dobrot, 2. výběr činnostních odměn, 3. výběr pohádky na DVD
Tabulka na výběr zábavy je vhodná, bez možnosti použít alternativní komunikaci se prohlubuje problémové chování.

1. krok je zjistit, co by dítě mohlo chtít.

Pokud má dítě komunikační knihu s obrázky, je to JEHO KNIHA, proto je tam jen to, co ho na 100% zajímá, je jen jeho a obrázky se v průběhu času mění.
Něco už umí říct, vyhodí se obrázek, o něco se přestane zajímat, o jiné začne, vymění se obrázky ...

2. Upravit podmínky tak, aby byl důvod ke stížnostem.


Verbální komunikace - mluvená řeč

- důležitá je funkčnost a vztah k dané situaci

Problémy: echolálie, opožděný vývoj řeči, dysfázie (neschopnost vybavit si výraz, špatné porozumění řeči), žargon, intonace, hlasitost, rytmus.

Echolálie je běžná ve 2 - 2,5 roku (u zdravého dítěte asi).
Pokud se objeví echolálie, je nutné vrátit se ke komunikační knize, abychom se zbavili parazitujících slov.

Co cvičit? Třeba:
  • Co chceš? + otevřená otázka - výběr, dítě opakuje.
  • Nácvik žádosti o pomoc, o kontakt (oslovení - oční kontakt - modální MŮŽU, MŮŽEŠ)
  • Prožitkový deník - nácvik OTÁZKA - ODPOVĚĎ
  • Práce na sebepojetí: Co jsi jedl, s kým sis hrál, ...
  • Při každé komunikaci stále dbáme na oční kontakt.

Prožitkový deník (úspěšníček)

Posiluje sebevědomí (tohle jsem už dokázal, dokážu to i teď).
Prohlížíme si ho - nejistota barvy ... Kůň byl bílý nebo hnědý? - otázka. Odpověď - je na té fotce.


Práce na sebepojetí

Tzn. vidět sebe a pak vidět sebe v kontextu dané situace.
Negativní vymezení - učit říci: nechci, nevím, nedělej mi to, nebaví mě to!


Sociální situace
  • Souvisí s orientací v čase a špatném vnímání sebe sama, svého těla, sebepojetí.
  • Chápání souvislostí: příčina - následek.
  • Dítě není schopno samo sebe vidět jako aktéra sociálních situací (nahrávání na video)
Nácvik: rozkreslení situace do kroků (co se stalo, i jak by to mělo být správně - slovník sociálních situací)

Důležité je pojmenovávat EMOCE!

Dítě není schopno ani z výrazu tváře, ani z intonace a zabarvení hlasu dešifrovat emoce.
  • Pojmenovávání emocí na sobě a dítěti.
  • Pokud se zlobím, musím to pojmenovat!!!!
  • Rozpoznávání emocí na obrázcích, panenkách (dotazy: Budeš plakat? Sociální imitace na panenkách)
.......................................................................

Tak a to je všechno! Asi to bylo nošení dříví do lesa ... ale třeba sem někdy zavítá někdo, kdo se teprve se situací seznamuje a třeba ho to zaujme.

Já se silnou strukturou určitě pracovat nebudu, nemám přece autíka, že?  Ale určité prvky si myslím, že v budoucnu využijeme.

Ještě přidám užitečné webové stránky, které jsme tam dostali:

užitečné webovky
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama