Hlídači

19. března 2010 v 23:31 | Tuška |  Fotodeník
Tento týden byl náročný na organizaci.
Jelikož moje babička má stále ruku v sádře a manžel si tentokrát nemohl vzít v pondělí a ve středu, kdy chodím do práce, odpolední, natož dovolenou (protože jim v práci chybělo spoustu lidí), neměla jsem na tyto dny hlídání.

Přemýšlela jsem, že si budu muset vzít asi nějaké neplacené volno, nebo něco takového. Ani nevím, jestli to ve školství jde.
Byla jsem z toho nervózní, protože jsem i studentům na ty dny zrovna slíbila písemné práce v několika třídách ... a bum. Co teď?


Můj taťka mohl přijet, ale až tak po 10. hodině dopoledne, protože ráno musí nakrmit farmu.
Už jsem se téměř šla domluvit, že nebudu moci přijít, stále jsem to oddalovala a doufala jsem, že se to "nějak vyřeší samo" ... a opravdu se to nakonec vyřešilo.

Nabídla se mi moje kamarádka, která je doma na mateřské se svým dvouletým synem Adámkem.
Tvrdila, že to nebude žádný problém, aspoň budou mít na dopoledne nějaký program a že u nás počkají, než přijde v 10 hodin taťka.
Sice mi to bylo trošku hloupé, ale rychle jsem uvěřila jejímu přesvědčování, že to bude OK.

Ve škole jsem se domluvila, že přijdu oba dny až na druhou hodinu, protože kamarádka odvádí svého staršího synka do školky. Potom přidrandili k nám, já jí ukázala, kde co je, a upalovala jsem do práce.

Všechno prý bylo úplně bez problémů, děti se zabavily.
Oběma nám vyhovovalo, že hlídání trávili u nás. Mně proto, že to doma máme uzpůsobené pro Ninušku a nemusela jsem mít strach, že by u nich doma něco provedla,a jí proto, že byl Adámek v novém prostředí s novými, jemu neznámými hračkami a měl tudíž o zábavu a prozkoumávání postaráno.

Měla jsem obavy z přebalování, ale holky to zvládly. Jak jinak, vždyť je kamarádka "zasloužilá dvojnásobná matka".

Adámek je perfektní parťák pro naši Ninu, protože to není zakřiklé stydlivé dítko, ale chlapák, který se nebojí kontaktu. Nina byla nucená se na něj často koukat ... aby ne, když na ni různě sahal, zajímal se o to, co drží v ruce, sedal si vedle ní.

Takový člobrda by se nám hodil domů nastálo.

Tímto bych chtěla kamarádce Renatě moc poděkovat, že nám vytrhla trn z paty a že se tak hezky s Adym o Ninušku postarala!!!

.............................................................

Přikládám dokonce i fotodokumentaci.

Navrhla jsem Renče, že když bude mít chvilku času, může udělat fotečku ... ona si to vzala k srdci jako další úkol (ví, že dělám Nině fotodeník) a nafotila spoustu krásných fotek, které mi udělaly velkou radost. Díky, Reny, moc!


Pondělí dopoledne, 15. března
____________________________________________________________________


Adámek pondělí


Adámek pondělí

Adámek pondělí

Adámek pondělí

Adámek pondělí

Občas to pohlazení bylo i na pokyn maminky, ale občas i spontánní, takže super!

Adámek pondělí


Adámek pondělí


Adámek pondělí


Adámek pondělí

Adámek pondělí


Adámek pondělí



Adámek pondělí


Adámek pondělí
Adámek pondělí

Tady děti dostaly rohlík. Hezké, jak sedí spolu u stolu.
Ninušce to tedy hezké nepřišlo moc dlouho, ... ale i tak.


Adámek pondělí


Adámek pondělí



Středa dopoledne, 17. března
______________________________________________________________________

Že by hlad?

Adámek středa


Adámek středa

Tahle je fotka je krááásná!


Adámek středa

Tady je vidět, jak Nina ví, že tam Adámek je, kouká na něj.


Adámek středa


Adámek středa

Zde máme i výchovný moment.


Adámek středa


Adámek středa


Adámek středa


Adámek středa


Adámek středa


Adámek středa


Adámek středa

Tady zase naopak, Adámek si vedle Nindy sedá, štrachá se nahoru, uvelebuje se vedle ní, ale přijde mi, že si Ninuška vůbec nevšimla, že se něco kolem ní děje.
Adámek středa


Adámek středa


Adámek středa

Možná až tady.
Adámek středa


Adámek středa


Adámek středa


Adámek středa


Adámek středa

Ajajajaj, to je hezké, roztomilé!
Adámek středa


Adámek středa

Nina jako správná ženská, nedá na naléhání chlapa.
Adámek středa


Adámek středa

Adámek středa

Adámek středa

Adámek středa

Díky, paní fotografko, za takovou památku!
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 anny | 20. března 2010 v 8:06 | Reagovat

No úžasný, myslím, že by Ninda děti kolem sebe už potřebovala. Do září, než půjde do školky, je ještě dlouho, nechceš v tomhle směru do té doby vyvinout nějakou aktivitu? Kamarádky s dětmi, nějaké to mateřské centrum apod.? Vím, že to není jednoduchý, ale u nás to teda na Bárta funguje stoprocentně.

2 Renata | E-mail | 20. března 2010 v 8:49 | Reagovat

Luci,nemáš zač-příště zas!! ;-)

3 Jana | 20. března 2010 v 9:45 | Reagovat

To je fajn Lucko, že máš takovou bezvadnou kamarádku. A moc jim to oběma na fotkách sluší!!!! Vidíš, jak je Ninda v "kolektivu" šikovná a ve školce ji to půjde taky.....uvidíš.

4 Monika | Web | 20. března 2010 v 11:41 | Reagovat

Paráda, kamarádka je prima:-) Taky si myslím, že by Ninušce bylo dobře v kolektivu dětí. Mateřská centra, jak píše Any, jsou už celkem běžně dostupná.
Jo a takové to odkládání řešení problému, to je moje.-) fakt ale je, že mi to taky většinou nějak vychází:-)

5 Silvie | E-mail | Web | 20. března 2010 v 12:02 | Reagovat

Luci, moc hezke fotecky, kamaradku chvalim, nejen za fotodokumentaci, ale i takovouto pomoc. Myslim si, ze Ninka na Adamka dobre reagovala a i to jak lezl za ni na sedacku, kdy tobe to prislo, ze si toho nevsima, ja si myslim, ze si vedoma byla, jen si uz mozna za tu chvilku zvykla. tomi totiz taky obcas dela mrtveho brouka, hlavne v domeni, ze Terezka mu tak da pokoj, ale je neodbytna. :-D Ninuska bude dobre zvladat kolektiv deti.

6 Eva | 21. března 2010 v 9:11 | Reagovat

Krásné fotečky, kamarádka by mohla hlídat častěji, opravdu to Ninušce ve společnosti dětí svědčí :)

7 Tuška | E-mail | Web | 22. března 2010 v 23:20 | Reagovat

Anny, já přímo tady u nás o žádným mateřským centru nevím. Bylo jedno v Domažlicích, ale to prý je zrušeno.

A abych řekla pravdu ... mám z toho teď už takový divný pocit ... kdyby jí byly 2 roky... Přijde mi ale už teď hrozně velká a upoutávaly bychom na sebe strašně pozornost ... já vím, že je to blbost, ale mám strach, že bych to neustála.

Nevím, co jinýho vymyslet. Přitom by jí ty děti tak prospěly a moc bych jí je chtěla dopřát.

8 Anny | 23. března 2010 v 22:01 | Reagovat

Ahoj,
mrkla jsem na web, netuším, kde přesně bydlíte, ale v Domažlicích jsem našla dvě mateřská centra - Benjamínek (http://www.mcbenjaminek.websnadno.cz/Uvod.html) a rodinné centrum Kráčmerka (http://www.kracmerka.okamzite.eu/news.php).

Jinak samozřejmě netvrdím, že je to lehké, vyrazit se speciálním dítětem "mezi lidi". Ale zase na druhou stranu - Ninuška je milá hezká holčička, není agresivní, děti nebije, nekřičí, nelítá, nedělá nic, čím by na sebe poutala pozornost, takže by to ve vztahu k ostatním dětem neměl být problém. A nějaké třeba na začátek "speciální zacházení" ze strany ostatních maminek se dá určitě domluvit s vedením mateřského centra - já jsem volila cestu tu, že jsem s Bártem vyrazila se do mateřského centra podívat, úplně mimo návštěvní hodiny. A hned jsem jim vysvětlila situaci, že Bártovi je sice tolik a tolik, ale protože má psychomotorické opoždění, takže neumí to, co jiné děti, ale přesto by byl mezi dětmi rád a jestli je možné, abychom k nim začali chodit. A že mi vůbec nebude vadit, pokud se to o nás bude obecně vědět.

Byla jsem překvapená, že všichni byli úplně v pohodě, i ostatní matky - jasně, jednou se vyskytla matka, která řešila, že Bárt v roce a půl nechodí, ale s tou jsem fakt neměla problém, protože když jsem slyšela její jiný hovor na téma hledání jména pro její dceru, bylo mi jasné, že téhle paní bych to stejně nebyla schopná vysvětlit:-) Jinak byl postoj spíš opatrný a ohleduplný.

Já myslím, že hodně dnešních mamin už je starších a jsou schopné situaci pochopit, uchopit a zvládnout. Dokonce mám někdy pocit, že by hrozně chtěly pomoc, jen nevědí jak do toho....

Já opravdu musím říct, že to, že jsme s Bártem začali do mateřského centra chodit, bylo jedním z mých nejlepších rozhodnutí za poslední dva roky:-)

Jinak by ti možná mohli na nějaké místo speciálním dětem přívětivé v okolí nasměrovat v rané péči (i když oni k Vám vlastně jezdí z Prahy), anebo v SPC.

Anny

9 Anny | 23. března 2010 v 22:21 | Reagovat

A ještě jsem při tom googlení objevila Asociaci rodičů a přátel zdravotně postižených dětí Domažlice - klub Pavučinka (http://pkrzp.cz/organizace/arpzpd/) - tam by tě taky mohli nasměrovat na nějaké aktivity pro Ninu, spojené s účasti dalších dětí.

10 Tuška | E-mail | Web | 23. března 2010 v 23:44 | Reagovat

Ty jo, Anny, díky za ty odkazy.
Já teda věděla jen o té Kráčmerce, ale slyšela jsem, že je ztušená ... ale oni se asi jen teda přestěhovali, jak jsem pochopila ze stránek.

Já zkusím někam zavolat (nebo spíš napsat maily) a zjistit co a jak.
Ještě jednou moc díky. Jsi hvězda! ;-) a já neschopná! :-?  :-x

11 jankri | 24. března 2010 v 17:37 | Reagovat

Benjaminek je v Blížejově, vede jej paní Jana Svítivá, strašně hodná mladá maminka, nevím jestli ještě společně s někým.

12 Tuška | E-mail | Web | 24. března 2010 v 19:59 | Reagovat

Díky Jani, v Blížejově? To mě překvapuje, pochopila jsem ze stránek, že je to spíš hlavně v Klenčí ... a někdy v Domažlicích v solný jeskyni.

13 Anny | 24. března 2010 v 21:19 | Reagovat

Stávám se odborníkem na Váš kraj:-) V Blížejově působí občanské sdružení Beránek, které loni otevřelo klub pro matky a děti (např. tady: http://domazlicky.denik.cz/zpravy_region/deti-vytvorily-papirovy-model-blizejovske-navsi-.html). To by třeba byla taky cesta - teda pokud je to blíž:-)

14 Tuška | E-mail | Web | 24. března 2010 v 21:29 | Reagovat

Ano, máme Blížejov blíže než Domažlice ... trochu.
Zkusím něco zjistit! Hanko, jsi zlatá, díky moc! :-)

15 Jankri | 25. března 2010 v 6:59 | Reagovat

Ooo, pomotala jsem jmena, jasně, že Beránek je v Blížejově, opravdu Anny zná víc ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama