Ve školce

19. února 2010 v 0:34 | Tuška |  Fotodeník
Včera - ve čtvrtek - 18. února jsem se byla podívat s Ninuškou poprvé ve školce, ve speciální třídě.

Moc jsem se tam těšila, že konečně uvidím, kam bude Ninuška od září chodit.


Mluvila jsem s paní ředitelkou, která mě ujistila, že Ninu vezmou, že to nebude problém. Dala mi žádost o přijetí a další papíry k vyplnění. Mám je donést v dubnu k zápisu.
Docela mě překvapilo, že musím mít potvrzení od pediatra, že je Nina "zdravá" a očkovaná apod.! Nikdy mě nenapadlo, že toto je potřeba ... hmmm, takže zase k lékaři, kam moc nemusím.

Také mě lehce překvapila i cena školky. Asi je to normální, ale vzhledem k tomu, že jsem se o to zatím nezajímala, tak jsem v duchu povytáhla obočí. Nedá se svítit, zadarmo není nic.
Školné se platí 300 Kč a pak 27 Kč denně za jídlo (dopolední svačinka, oběd, odpolední svačinka), což za měsíc celkem hodí necelých 900 Kč.

Sice mám takové tušení, že to jídlo tam Nina jíst nebude, pořád je jen na chlebu a jogurtech, maximálně bramborák nebo palačinku, výjimečně rajskou, ale kdoví, třeba se to do září ještě trochu upraví.
Jinak bych se jí pokusila dávat jídlo s sebou z domova, o kterém vím, že je bude jíst!

Moc doufám, že s pedagogy ze školky bude dobrá komunikace.

Jsou tam 3 učitelky ( některá z nich je tedy asistentka, ale nevím ještě která) na zhruba 10 dětí. Dnes tam na příklad byly děti jen dvě.
Když jsem odcházela za paní ředitelkou do 2. patra, měla Nina v puse korálek ... na štěstí jsem ještě viděla, že už k ní přispěchala jedna z pedagožek a snažila se jí ho vyndat.

Všude kolem byla spousta nástrah, které Nina brala a dávala do pusy.
Jsou dvě možnosti, buď si Nina na ty věci kolem zvykne (což pochybuju), nebo je budou muset paní učitelky odstranit, což se jim asi nebude chtít.
Hodně Ninu zaujala třeba polička, ve které byly potřeby na kreslení - pastelky, voskovky, barvy .... prostě ideální věci k rozkousání.

Lidi, já jsem dostala normálně strach, jestli to tam Nina přežije!!!

Vím, že to byla první návštěva ... budeme se moci ještě přijít podívat, aby se Nina seznámila s prostředím.

Vím, že jsou na to snad paní učitelky připravené a vzdělané v této problematice, ale najednou ve mě byla malá dušička.
Přitom všichni byli sympatičtí, milí ... a já přesto měla divný pocit.

Je to normální? Jaký jste měly, holky, pocit vy, když jste byly poprvé s dětmi ve školce?

Dovedu si živě představit, že až ji tam poprvé nechám samotnou, že budu odjídět s brekem.
Kdo se o ni postará líp než já?
Co když bude mít žízeň, jak si o pití řekne, když nemluví? Z domova je zvyklá pít hodně.
Co když bude mít záchvat a oni to tam nepoznají (nebylo by to poprvé, co si toho cizí lidé vůbec nevšimli!).

Prosím vás, řekněte mi, že blbnu, že všechno bude OK, že se tam Nině bude líbit a všichni nakonec budou spokojeni!!!

----------------------------------------------------------------------------------

Přikládám pár fotek:

V šatně při příchodu, Nina tu vypadá, jako by tam patřila, že?







A tady už jsme ve třídě.




















V šatně při odchodu na zahradu. Nina je nervózní a pěkně se kinklá - přešlapuje z nohy na nohu.









Venku se zklidnila. Zahrada je tam velká a pěkná. V létě to bude paráda.




















A už jdem k autu ... a domů.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Dewey | 19. února 2010 v 6:05 | Reagovat

Lucko,
neboj: uhlídají, přežije, možná něco občas nakousne, ale hned ji chytěj (zvyknou si), záchvat jim musíš přesně popsat, nejlíp hodit na papír všechny příznaky a postup, co dělat.
Já taky brečela, když jsem ho tam poprvé nechala. A myslím, že na jaře, až zase začne chodit, budu řvat zas.
Osvědčilo se poslat ho tam s tatínkem. :-)
První týden jsem chodila s ním, nechala jsem ho, ať si zvyká v mé přítomnosti. Pak pochopil, jaký je řád věcí, že ho tam nenechám, že zas přijedu, a už se i těšil. Jak jsme přišli, hned se vrhal na šuplík, kde měli koleje a mašinky. Dal mi pusu a čau.
Neboj, zvládne to Ninuška i ty.
Mimochodem, u nás je jen školkovné 800. :-)

2 Tuška | E-mail | Web | 19. února 2010 v 7:13 | Reagovat

Dewey díky, něco takového jsem potřebovala slyšet! :-D

Těch 800 Kč je jen bez jídla, jestli jsem to dobře pochopila O_O , takže naše 3 stovky jsou přímo úžasňákovský, co?! ;-)

3 Máša | 19. února 2010 v 7:19 | Reagovat

Lucko, raději si ověř, zda je do školky možné donést vlastní jídlo. Už jsem narazila na zkušenosti kladné i záporné. My si jídlo nosit s sebou nemůžeme, kvůli předpisům hygieny. A zároveň kvůli školskému zákonu musíme mít ve školce alespoň jedno jídlo. A tak z toho vítězně vyšla svačinka za asi 9 Kč, potěšilo mě, když jsem se po několika měsících dověděla, že už občas pije ten čaj.

4 Monika | Web | 19. února 2010 v 7:40 | Reagovat

Lucko neboj, zvládnou to p. učitelky i Ninuška. Já taky první týden běhala kolem školky a čekala telefon, ale zvládly to obě strany. Dewey má dobrý nápad, všechn kolem těch záchvatů sepiš.
No já měla oproti vám školku za hubičku, poplatek 120 Kč měsíčně + strava. Jako předškolák s odkladem byl poslední 2 roky od poplatku osvobozen. I maloměsto má jisté výhody  ;-)

5 Monika | 19. února 2010 v 7:43 | Reagovat

U nás jsou nějvětší finanční náklady za dopravu. Dříve do školky, teď do školy. To už bohužel není v řádu stovek:-((( Navíc toho času na cestách, za každého počasí...

6 Míša | 19. února 2010 v 8:50 | Reagovat

Ty obavy jsou běžné, Tuško a každý den nebude taky růžový... I když ty naše dětičky nám neřeknou, co se ve školce dělo, tak se to dá poznat na jejich chování doma. Když se začnou chovat jinak než jsi zvyklá, tak je pobyt ve školce pro ně náročný. Martin to tak ze začátku měl, ale teď už se doma chová jako obvykle, i když ve školce občas nemívá svůj den...

Jinak v běžné školce u nás je poplatek 180,- za 4hodiny a 280,- za celý den. Pak se zvlášť ještě platí pití a obědy, u nás je to trošku složité, protože obědy se vozí ze školy... Předškoláci neplatí školné. My si nosíme svačinku vlastní, protože M by jejich nejedl a někdy nechce ani tu z domu, nechce tam jíst.... ???

7 Jana C | 19. února 2010 v 8:54 | Reagovat

Školka vypadá moc hezky. Ze začátku by jsi mohla být Nince pár dní nablízku a upozornit učitelky na nebezpečí. :-( Taky se bojím školky, ale věřím, že bude všechno dobré, tak i Ninuška bude spokojená a bude mít určité pohodlí a bezpečí. Neboj! :-)

8 Markéta | Web | 19. února 2010 v 20:47 | Reagovat

Lucko - tahle vaše školka vypadá úžasně.

Co se týká tvých obav - tohle je asi normální. Určitě bych popsala, jak už nkdo psal, ty záchvaty. Jinak věřím, že to Ninuška, paní učitelky i (a to hlavně :-D ) ty zvládnete.

9 Sikorka | E-mail | Web | 20. února 2010 v 23:16 | Reagovat

Ale to víš,že to tam Ninuška přežije, horší bude,jak odloučení přežiješ ty:-), u nás sem po první návštěvě stacionáře byla přesvědčená,že tam jí rozhodně nedám, po druhé už jsem byla nalomená, potřetí už tam zůstala skoro sama(jo, mohly jsme prvních deset dní docházet na zkoušku i s malou,na zvykačku-nevyužily jsme to)a byla tam spokojená, takže to bylo jasné...
Lucko,kdyby Ninuška dostala záchvat a ve školce to přehlídli, byl by to velký problém??(když jí hlídal strejda-myslím, tak přece taky měla záchvat).Jsem ale také pro sepsání. Já jsem taky do školky-stacionáře psala podrobný seznam Klárčiných zvyků, a tak, aby věděli,co a jak s ní - vlastně jsme pro ní vytvořili takový denní režim,podle kterého se ve školce řídí).
A školka fakt vypadá moc hezky.

10 Tuška | E-mail | Web | 20. února 2010 v 23:45 | Reagovat

Děkuju vám všem za vaše reakce,rady ze života a hlavně!!! za vaši podporu.

Vlastně jsem ten článek napsala, protože jsem potřebovala od vás "slyšet", že moje pocity a obavy jsou normání a že to všichni zvládnem a Ninda nejlíp u nás. ;-)  :-D
Takže díky, díky, dík!!!

Sikorko, máš pravdu, že kdyby záchvat přehlédly, jako třeba strejček, tak by se asi stalo to , že by byla Nina "protivná", protože by chtěla spát a asi by tam nakonec i někde usnula.

Už jsem jim i říkala, že pokud by se stalo, že by chtěla najednou hroooozně moc spát, pravděpodobně proběhk záchvat, který přehlédly. Což se dá pochopit, protože opravdu jsou nenápadné.

Určitě to sepíšu, jak mi holky radily, aby učitelky věděly co a jak.

Taky tam budem chodit na zvykačku. Prý si mám ráno zavolat, jestli někam nejdou a můžu přijet.

Ještě jednou dík! :-)

11 Anny | 23. února 2010 v 14:02 | Reagovat

Ahoj, tak ses nakonec rozhodla pro speciální školku? Tak hlavně aby se tam Nině líbilo a abyste zvládli dojíždění. Prosím tě - můžeš někde popsat, jak ty Vaše záchvaty probíhají? Docela by mě to zajímalo, já mám v hlavě takovou tu "televizní" představu epileptického záchvatu, což je pravděpodobně extrém. Nedávno jsem totiž zjistila, že k projevům epi může patřit třeba "zahledění", což mě nikdy nenapadlo... Docela ráda bych se v této oblasti dovzdělala.

A co se týče školného a dalších financí. My jsme se s Bártem dnes byli podívat ve školce, kam by ho snad mohli od září vzít. Je to školka se speciální třídou, kde je 12 dětí, přičemž postižených je tam jen pár, ostatní mají logopedické vady nebo odklad povinné docházky, takže v zásadě poměrně sympaticky napůl cesty mezi speciálkou a normální třídou. Školka krásná, rekonstruovaná, se zahradou, učitelky milé. Ukázalo se, že Bárta jsou ochotni vzít jen s asistentem, kterého si budeme muset platit. Takže - školné 520 Kč, jídlo 520 Kč, asistent 50 Kč na hodinu - suma sumárum přes 5000 měsíčně. Asi si budu muset sehnat nějakou další práci:-)

12 Tuška | E-mail | Web | 23. února 2010 v 22:35 | Reagovat

Anny, je fajn, že jste sehnali školku, ale docela mě překvepuje, že musíte mít k Bártovi asistenta. Od čeho je to teda speciální třída??
U nás tohle teda na štěstí neplatí. Vzali Ninu úplně bez problémů, že prý jsou spádová třída, takže nás vlastně vzít musejí. (Možná kdyby bylo dětí moc, mohli by si vybírat, ale zřejmě do této třídičky až takový počet není.)

Co se týče projevů epi, tedy typů záchvatů, je fakt, že jich je děsná spousta - od zahledění, přes pomlaskávání (- automatismy pusinkou máme my), třes, vytrčení nějaké končetiny, pád, cítění pachů, bolení břicha, pochodování ... až po velké tonicko-klonické záchvaty (grand-maly).

Pokud by ses chtěla "poučit", mám tu v rubrice Epilepsie spoustu překladů na toto téma - typy záchvatů a typy epilepsií (epi syndromy).
Překládala jsem to ze skvělých anglických stránek (možná amerických) celé loňské jaro. Takže si vyber typ záchvatu a počti si.   ;-)

Mají to pěkně udělané, vždy tam je ze začátku popis, jak to vnímá to dítě (ten člověk), či jeho rodiče a pak je tam odbornější popis i možnosti léčby a prognózy.

Ale vše je pochopitelné i laikům. Pokud něco bude nesrozumitelné, není to jejich vina, ale zapříčinil to zřejmě můj nedokonalý překlad (někdy jsem trochu tápala  8-O ).

13 Tuška | E-mail | Web | 23. února 2010 v 22:38 | Reagovat

Mmch., jak záchvaty vypadají komkrétně u nás, mám přesně popsané v článku Epi, epi, epilepsie - http://autiktusticka.blog.cz/0903/epi-epi-epilepsie-o třeba ... i na mnohých jiných místech na blogu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama