HANDLE a my (48)

11. února 2010 v 1:08 | Tuška |  Terapie

Konečně se mi podařilo sepsat něco o naší osobní zkušenosti s HANDLE přístupem.
Nějak jsem nestíhala a psala to na etapy, takže doufám, že moje myšlenkové pochody budou srozumitelné.


Kdysi kdesi Olga napsala něco jako: Naše děti nejsou hloupé, jsou jen velmi dezorganizované.
Tehdy jsem tomu úplně nerozuměla, nyní už pomalu začínám chápat ...

........................................................

Absolvovali jsme totiž ve dvou dnech HANDLE sezení - diagnostiku a prezentaci aktivit.
A pozor, absolvovali jsme to nakonec celá rodina i s tatínkem!

Celé to dvoudenní sezení (2x3 hodiny) na mě zapůsobilo velmi dobře. Zatím jediný HANDLE praktit v Čechách paní Jana Babtie byla velice sympatický, klidný, vstřícný člověk, kterého Nina "brala". Nechala na sebe sahat, nechala na sobě zkoušet HANDLE aktivity - některé.

Ale k samotnému HANDLE přístupu.

Pořád jsem si nebyla jistá, o co přesně jde. Na žádném jejich kurzu jsem zatím nebyla, takže jsem doufala, že se mi to všechno osvětlí a spojí na místě.

Napíšu, jak jsem to pochopila já, pokud je tu někdo, kdo se tím zabývá už delší dobu, či má podrobnější informace, budu ráda, když mě doplníte nebo poopravíte můj pohled na věc.

Takže - velice jednoduše a laicky:

Handle přístup vychází z toho, že některé neurovývojové systémy mohou být u dítěte (člověka) poškozené, zablokované. Vzhledem k tomu, že pokud jeden nebo více systémů nefungují správně, ovlivňuje to negativně i další, což celkově ovlivňuje (negativně) chování a "fungování" člověka.
Takový člověk (dítě), zvlášť pokud má málo funkčních více systémů, či jsou poškozeny takové ty základní systémy - smysly apod., má obrovský problém s tím, aby byl schopen "normálně" fungovat.
Musí vyvinout obrovské množství energie na to, aby ráno vůbec vstal, nechal se (v našem případě) obléci, nakrmit, aby trochu komunikoval, natož aby seděl u stolečku a pracoval.

Pokud má totiž třeba Nina problém s tím si vůbec uvědomit vlastní ruku, že ji má a kde v prostoru se právě nachází, tak potom těžko bude koordinovaně a s lehkostí přendavat kuličky, vhazovat kolíčky, navlékat kroužky a podobně.
Buď jí to nepůjde, anebo vyvine nadlidské úsilí, vyplýtvá spoustu energie, aby se jí ten přesun povedl, ... ale pak zřejmě odpadne, protože se vyčerpá.

Tím, že se podaří jednotlivé systémy "vylepšit", je pravděpodobné, že energie, která šla do toho, aby dítě vůbec "přežilo" den, půjde do věcí a aktivit, které jsou (hlavně rodiči) žádané, jako např. porozumění, řeč, soustředění, práce a hraní s pomůckami atd., atd.

.........................................................

Pokud se dítě bude vhodně stravovat, tudíž jeho tělo nebudou zatěžovat "zažívací potíže" (případně jiné problémy fyzického rázu) a vytvoříme mu doma "pohodovou atmosféru", utvoříme takový základ pro to hlavní, pro soubor HANDLE aktivit, které jsou našemu dítěti "ušité na míru".

Tyto aktivity by měly dítěti (příp. dospělému, protože HANDLE přístup pracuje se všemi věkovými kategoriemi) pomoci srovnat, obnovit, "opravit" narušené neurovývojové systémy, které se vlastně dítě svým chováním snaží stále stimulovat - jenže špatně. Neorganizovaným pohybem, živelně, strašně rychle ... prostě blbě.

Konkrétně naše Nina - soustavně se šíííleně "kvedlá" na gauči, mlátí hlavou o opěradlo, "kinklá" se ve stoje, chodí pozadu, běhá dokolečka, třese hlavou, miluje houpání (i při usínání), nechá se zaklánět hlavou dolů ... snaží se stimulovat si tak vestibulární systém, který, jak jsem pochopila, "sídlí" v uchu. Tam prý existuje taková hustá (vazká) tekutina, která se rozlévá a dráždí nervová zakončení (biologové, lékaři a veterináři prominou můj ubohý laický popis).

Paní Jana vzala takovou dlouhou průhlednou tyčku, ve které byla "podobná" hustá tekutina a v ní plavaly různé hvězdičky a korálky. Když s tou tyčkou točila a švihala rychle, tak se s tekutinou nic nedělo. Byla stále na jednom místě. Když ji ale položila vodorovně po-ma-lu, nebo s ní prostě kývala po-ma-lu, tekutina se začala po-ma-lu rozlévat po tyčce!

Takto podobně se rozlévá i tekutina v uchu, ale je k tomu třeba pomalý, "organizovaný" pohyb a ne šílený mlácení sebou, jak to provozuje naše dcera.

Všechny aktivity na vestibulární systém jsou proto pomalé, velmi pomalé nepatrné pohyby, které ale mají velkou sílu!

Mohu to potvrdit na vlastní kůži.
Při vyšetření jsme Ninušku držela v náruči a pomalu se s ní otáčela na jednu a pak na druhou stranu. Najednou jsem cítila vzadu v týle tupou bolest, která stoupala nahoru, zatočila se mi hlava a necítila jsem se dobře. Paní Jana mi řekla, ať přestanu. Vždycky musím přestat s aktivitou, když dítě nebo já začnu pociťovat stres, nepohodu, nevolnost.
Nic se nesmí dělat na sílu, přes moc ...

Nechala jsem tedy této aktivity a šla s Ninou zkoušet jinou, shodou okolností taky vestibulární aktivitu.
Položily jsme Ninušku na deku a táhla jsem pomalu za jeden konec, tím se ona pomloučku překoulela na bok, pomalu jse měla spustit zpět a udělat i druhou stranu.
Jenže, já to nedodělala! Ne že by Nina utekla, ale jak jsem asi byla načatá z té předchozí aktivity, tak teď, jak jsem na Nindu koulející se v dece jen koukala, začalo se mi to nevolno zase vracet!

Poznala jsem, jak to na dítě může působit. Kdyby jsem to sama neprožila, vůbec bych si to neuměla představit.
Takže se vážně musím řídit heslem HANDLu: Méně je více, pomaleji je rychleji.
Prý totiž může dojít i k přestimulaci, když se aktivita dělá vícekrát, než je doporučeno a dítě se pak vrátí třeba i o několik týdnů či měsíců zpět.

......................................................................................

Dostali jsme s sebou domů nahrané DVD z obou dnů (celých 6 hodin), popsané aktivity, jak je provádět a jak často, tabulku na odškrtávání, co jsme kdy udělali, obecné informace o HANDLE, na co dávat pozor při aktvitách (změny stavu) a taky paní Janou vypracovaný Ninuščin neurovývojový profil.

Ten byl velice zajímavý (a hezký), mimo jiné v něm stojí třeba toto:

Povzbuzující vlastnosti:
Nina je veselá a odvážná holčička. Je ochotná poznávat nové lidi a nová místa, i když ji to stojí spoustu energie. Nina miluje tátovy palačinky, má ráda pejsky a moc ráda se koupe.

Věci, které chceme zlepšit:
Nina a její rodiče si přejí, aby mohla Nina lépe komunikovat a rozumět lidem kolem sebe. Aby se dokázala lépe soustředit, aby nedávala všecho do pusy a aby mohla jíst jako dřív.

Největší problémy má Ninuška zřejmě s vestibulárními funkcemi, s propriocepcí (tělo v prostoru, jeho uvědomování), s taktilním smyslem (dotek, hmat), s chutí, s orální motorikou, se svalovým napětím, vizálně motorickou integrací, vizuálně prostorovou integrací, receptivním jazykem, mluveným jazykem expresivním.
Dále má problémy ale i s kinestézií, sluchem (zvuky), okulomotorikou, binokularitou.
Některé systémy nebylo možno ještě vyšetřit.

Priority pozornosti: Potřebuje se hýbat, odpočívat, bavit se, uspět.
Diferenciace: Pohyb hlavy při sledování očima.
Lateralizace: Spíše pravá ruka.
Interhemisférická integrace: Obtíže s pozorností, dokončením úkolů, s rytmickými aktivitami.

Aktivit máme asi 18. Je to docela náročný, aby jsem Ninušku do toho nenutila, ale abysme zase něco udělaly. Zatím nám to docela vychází. Je to z velké části zábava a máme zase další možnost si spolu "hrát" a být spolu.

Nevím, jestli sleduju vše, co mám, nevím, jestli to nedělám příliš rychle nebo špatně.

Máme s paní Janou domluvenou kontrolu aktivit přes skype, přes webkameru, abychom zase nemuseli s Ninou do Prahy. Pak nás ještě čekají další následné 2 nebo 3 kontroly a případná úprava aktivit.

Na závěr mého nedokonalého a myšlenkově zpřeházeného elaborátu bych chtěla zdůraznit, že to bylo poprvé, kdy se Nině někdo tak intenzivně věnoval, s takovým upřímným zájmem, pochopením a snahou pomoci.
Paní Jana se mnou komunikovala už několikrát přes skype před samotným vyšetřením, nyní jsme byly už opět ve spojení.

Chci tím prostě říct, že absolutně nelituju peněz, které nás to stálo, protože si myslím, že to má smysl, že mi to pomohlo zase trochu pochopit Ninušku a její chování a pevně věřím v to, že jí tím i aspoň trochu (nebo víc) pomůžu v tom, aby se tu mezi námi cítila lépe a lépe.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Silvie | E-mail | Web | 11. února 2010 v 7:11 | Reagovat

Luci, napsala jsi to krasne. Ja jsem z toho pochopila vse, no mozna je to tim, ze HAndle taky delame. Ale pani JAnu opravdu doporucuji. Jinak cile mame podobne, my tam mame navic chuzi. ;-) Tomi nektere aktivity odmita i dnes, ale napriklad to pomale toceni(rolovani do deky-ja to delam tak, ze ho mam na rukach) udela uz cele, teda 360°. Preji tbe i Ninusce, aby s evam aktivitky libili, abyste byly obe spokojene. A co tatinek, jak s emu to libilo?

2 Monika | E-mail | Web | 11. února 2010 v 8:50 | Reagovat

Přeju též hodně úspěchů s Handle. Jana je opravdu výborná, Jára s ní taky pěkně spolupracoval, ona má velký cit nejen pro děti, ale i pro rodiče, umí povzbudit a dodat elánu:-)
Tak ať se Ninušce aktivity líbí!

3 Máša | 11. února 2010 v 9:17 | Reagovat

Mile mě překvapilo, že se Váš taťka zúčastnil. Co na to říkal? Poopravil si trochu názor?

4 Míša | 11. února 2010 v 11:13 | Reagovat

Handle neznám, tak jsem ráda, že jsi tu popsala, o co jde... Tak ať se vám daří a posouvá vás to dál... :-)

5 Tuška | E-mail | Web | 11. února 2010 v 13:44 | Reagovat

Holky, tatínek tam nakonec opravdu byl, oba 2 dny. ;-)
Ještě těsně před vystoupením z auta tam nechtěl jít, ale v tom dostala Ninuška záchvat  :-( , bohužel, a usnula. Takže ji vzal na ruce, já táhla tašky. Po cestě ještě tvrdil, že ji tam teda vezme a pak půjde.

Náš nástup na handle byl teda asi dost odlišný než u jiných klientů, protože malá spala.
Samozřejmě, že mi ji tam Petr nehodil do náruče a neodešel. Odnesl ji na postel, přikryli jsme ji a začali jsme povídat s paní Janou (teda spíš já), ale ona byla výborná a snažila se i tatínka zapojovat do debaty.

Já jsem si teda myslela, že tam s náma zůstane, ale byla jsem připravená na všechno, nepřemlouvala jsem ho, nic jsem nekomentovala ... a asi mu bylo nakonec blbý odejít.

No a druhý den mu zřejmě zase bylo před příbuznými, kde jsme spali, hloupé tam nejít ... a navím, nevím, co by někde po Praze dělal 3 hodiny. 8-O

No, to víte, vyslechla jsem si svý, tvrdil mi od začátku, že to je blbost, ale samozřejmě nevěděl, o co jde a ani to vědět nechtěl.
Teď už to neříká, ale ani to nechválí, to by musel uznat, že jsem možná měla trochu pravdu. :-D

Sice mi řekl, že si myslí, že to stejně nepomůže, ale já jsem ráda, že tam byl, že to všechno viděl a slyšel a že když teď o něčem začnu mluvit, tak mu to není cizí a ví, kde ty rozumy beru.

A taky jako samozřejmost, která se musí udělat, bere, že s Ninou denně provozuju handle aktivity. Neprotestuje ... asi si říká, že za ty prachy s ní teda aspoň něco dělám. :-D  "I když tomu nevěří."

6 Kamca | 11. února 2010 v 20:22 | Reagovat

Ahojky,

je moc dobre, ze tatka byl s vami, i kdyz zrejme neprizná, ze by na tom mohlo neco být :-? . Ale uz ze tam byl je pomoc. Preji hodne pozitivních  pokroku  ;-)

7 Markéta | Web | 11. února 2010 v 22:27 | Reagovat

Lucko,

já myslím, že v kostce jsi to popsala dobře. A přeju at se vám daří. U nás je to ted tak, že některé aktivity B. miluje, některé dodnes nemusí a nechá si je dělat jen někdy. Ale včera jsem zjistila, že si naše dítko nechá bez protestů umýt vlasy šamponem - dřív odmítala jakýkoliv dotyk na hlavu, cukala jako by dostala ránu elektrickým proudem. A zrovna tohle je u nás myslím zásluha Handle.

8 Jana C | 11. února 2010 v 22:27 | Reagovat

Je to moc zajímavé. Hezky jsi to Tuško popsala. Věřím pevně, že Vám to pomůže se s Ninuškou posunout zase o pěkný kus dopředu. Tak držím palce.  :-)

9 Andrea | E-mail | Web | 15. února 2010 v 14:02 | Reagovat

Dobrý den
také praktikuji asi měsíc se synem HANDLE terapii. Máme naprostý zákaz cukru. Už delší dobu omezujeme lepek, čokoládu a "éčka".
Syn trpí TOurettovým syndromem.(Nějtěžší tiková porucha) kromě toho OCD ADHD a poruchami spánku. Asi po 14-ti dnech syn začal usínat v rozumnou dobu. Tiky zatím stále přetrvvávají, ale vidím veliký posun k lepšímu v jeho chování (vymizela agrese a sebepoškozování). To jakým způsobem jste popsala jak funguje HANDLE přístup je perfektní. Koho z obyčejných maminek zajímají lékařské názvy?:o) My chodíme k Janině manželovi PAulovi. Hrozně nám pomohl i co se týče komunikace se synem apod. Ráda budu sledovat i nadále jak se vám daří. Nejen s HANDLE. Přeju hodně zdaru a zdraví a štěstí.
Andrea

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama