Leden 2010 (1.1. - 10.1.)

14. ledna 2010 v 23:40 | Tuška |  Fotodeník
1. ledna 2010
___________________________________________________________________

Zdravím vás v novém roce! Bude to rok plný změn.
Ta hlavní bude, že začnu chodit do školky (teda až od září). Maminka doufá, že se nic nezvrtne a že jedna ze dvou možných školek vyjde.

Také možná rozšířím svoji "slovní zásobu". Už o Vánocích jsem začala říkat úplně novou slabiku, kterou ode mě ještě nikdo nikdy doteď neslyšel. Chtěla jsem udělat mamče radost, víte?

Ta slabika totiž je ... ma ma ma ma. A tak se mi zalíbila, že ji říkám pořád dokola!

Určitě si zlepším porozumění. Mamka v to aspoň doufá ... škoda, že jí nemůžu říct, že nemusí mít strach, fakt to letos už bude lepší. Mami, vždyť už teď je to lepší!

A hodně velké přání celé mojí rodinky by bylo, abych neměla epi záchvaty, nebo jen minimálně. Už teď je to na dobré cestě, tak ať se to nepokazí. (Lidi, za prosinec jen 4 záchvaty!!!
Leden se už trochu rozjel, tak uvidíme, kam až dojedeme.)


S taťkou nasedáme do auta, mamča fotí. Jedem na oběd - novoroční - k babičce a dědovi na farmu do Polžic.


A tady po obědě diskutuju s dědou.




2. ledna 2009
________________________________________________________________________


Zase vyrážíme k babičce.





Nějak se mi nechce hned do auta ... snažím se mámě utéct. Bohužel, doběhla mě.

Ani tady, už u babi, nejsem moc veselá. Nechte mě chvíli venku! Nechi hned zalézt dovnitř!



Svačina ... nebo večeře? Ono se to těžko pozná, protože chleba mám furt. To víte - teplý do mě nikdo nedostane!


Docela hezky koušu, že? Ale mamka říká, že jen když chci! Někdy se mi nechce, no. Hlavně když mi to nevoní.





3. ledna 2010
_______________________________________________________________________

Poslední fotečka u stromku. Večer ho naši odstrojí.


Odpoledne zase aspoň na chvíli musím na gauč. To víte, přeci jen se na něm dobře kvedlá. Mamka je ale ráda, že to není tak hodně jako v létě.

No a tady ... jéje, to se mi chce spááááát. A to je teprv 6 hodin večer.
Představte si, že mě nenechali usnout! Prý abych usnula večer! To je fakt děs, nemůžu si vůbec dělat, co chci.
A to je nějaká demokracie?!




4. ledna 2010
_______________________________________________________________________


Dopoledne si hraju - moje nejoblíbenější hračky jsou - panenka Káča, pomeranč a Fredyna. Všechny je okusuju a překládám z místa na místo - hlavně Káču.

No a tady ... mazli, mazli, mazlíky s mamčou. To já teď fakt můžu. My se totiž milujem, víte?




5. ledna 2010
_______________________________________________________________________

Procházka - dopoledne jdeme s maminkou do lékárny. Vyrazila se mnou odvážně pěšky. To je teda geroj, ta moje mamka. Ještě neví, že mě zpátky bude muset odnést. Ale jenom kousek, už se v chůzi na delší tratě lepším!


Takhle to vypadá momentálně v okolí naší lékárny. Jedno velký staveniště.





Z lékárny ještě něco pokoupit a domů ... hurá na oběd! Teda na chleba!




6. ledna 2010
_______________________________________________________________________


Odpoledne vyrážíme zase do Polžic na farmu. Táta nám začal dělat osmičky - po týdnu ranní a odpolední. Takže je odpoledne zrovna doma a může jet s námi.
Jenže mně se zrovna vůbec nechce oblékat! Nechci! Slyšíte, nechci se oblékat!!!




Kolem půl 9. stále nespím. Což je normální. Chodím tak až kolem 10. Což je super, že můžu bejt s našima tak dlouho. Akorát mě mrzí, že mamka není moc nadšená a myslí si, že bych měla zalézt do postele mnohem dřív.
No jo, ale když mně se nechce. Na podzim jsme chodila v 8 a teď holt chodím v 10, no.





Ještě rychá odrážečka v křesle a snad už usnu.




7. ledna 2010
_____________________________________________________________________


Je čtvrtek a poprvé v novém roce jdeme s mamkou do SPC u nás v Tejně. mamka se tam vyloženě těší. Já eště nevím.




A tady je to. To je ona místnost, kam chodíme. Byla jsme dokonce pochválená, že mi to i po Vánocích jde stejně dobře, ačkoliv mamča byla líná a nic se mnou neprocvičovala!
Jojo, musím to na ni prásknout. Ne že by mi to teda nějak vadilo, ... ale jen abyste věděli.


To jsou zrovna chvíle volna. Jinak tam taky něco dělám.


Odpoledne jdeme s mamčou na procházku.
Máme se sejít s maminky kamarádkama a jejich klukama.





Mamka mě chválí, protože jdu hezky a vůbec nechci nosit.



Došli jsme všichni až do parku. Tam mě zaujal poklop.



Tady to je kamarád Adámek. Je o 2 roky mladší. A to je jeho kočárek. Zkouším ho vozit.

Mamka kouká! To tě nenapadlo, mami, že budu zkoušet tlačit kočár, co?!





Zaujalo mě to pletivo. Taky nemůžu bejt pořád mezi lidma, ne? Musím se jít odreagovat kousek dál.


Baví mě válet se po kmenu. Nakazila jsem i Adámka a dělá to po mně.











A tady už je druhý kámoš - Kubík. Přišel trošku dýl. Kluci se dobře znají, hned se vesele vítali. Ale já vím, že se vidí mnohem častěji, než se mnou, tak nežárlím. Ani náhodou!


Taky jsme se fotili společně. Pěkná troječka, že?





Nejsem smutná, to jen vypadá. Začínám být ale už unavená.

Přišla jsem k mamince, že chci pochovat. Mamka mě drží a rozhoduje se, že půjde domů a odnese mě. Už jsem fakt nemohla chodit.

Ale představte si, že teta Renče nám nabídla, ať mě mamka posadí do Adámkova kočárku, že on půjde s Kubíčkem pěšky!



Teda, vezu se jak princezna!!!


Ale pozor, nastává další problém.
Dostala jsem v kočárku záchvat. Představte si.
Mamka byla moc ráda za ten kočárek, protože to by mě asi už vůbec neunesla. Jsem pak vždycky celá vláčná a hned usnu a jsem prý v tomhle stavu hrooozně těžká.





Kočárek mi byl už poněkud těsný ... ale ještě že byl!




8. ledna 2010
_______________________________________________________________________

Večerní siesta - s knížkou. Učíme se s mamkou novou říkanku.



To víte, ale já nejsem žídnej bibliofil, moc mě to nebaví.








Radši se jdu líbat a mazlit s mámou.


Odběhnu na chvíli k televizi ...


... ale zase vracím k mamče. Ta se nechá okusovat. Televizi okusovat nesmím. To je vždycky čoro!



Před koupáním mi ještě mamka fouká bubliny z bublifuku. Je nadšená, že si jich v poslední době všímám. Asi tak týden.
Mále už ho vyfoukala od Štědrého dne skoro celý, než jsem si bublinek všimla.





Ale jsou parádní!





No a tady jsme už po kupání s umytými vlásky.







9. ledna 2010
________________________________________________________________________

Je sobota ráno a naši mě vezou k babičce do Polžic a sami se jedou podívat na nějaká auta. Vybírají, přemýšlejí ... no, ještě že u toho nemusím být!!!




K autu se mi moc nechce, radši bych se prošla do krámu ...





Nedá se svítit, musím nasedat ...

Tady už vysedáme v Polžicích na farmě, vlastně před farmou.








A už jsme na dvoře. Babi, kde jste kdo?!




V chodbě si mě babička přebrala a naši zmizeli.

Děda se mnou dokonce tančil, aby mě rozveselil.


Ale já jsem byla celé dopoledne smutná, stýskalo se mi po našich. Až po obědě jsem se trošku začala smát.


A takhle jsem přivítala rodiče, když se k večeru pro mě vrátili!





Doma mi táta večer dává nabumbat. Už mi to jde opravdu moc hezky!






10. ledna 2010
_______________________________________________________________________


Naši se rozhodli, že musíme koupit pár věcí na oběd, a tak jsme vyrazili na procházku s cílem zajít do krámu.




Krásně sněžilo, sněhu byly závěje, prostě parádní podmínky, kdy si lehám ráda do sněhu.








Tak honem, táto, už vidím krám!


A už jsme u něj! Paráda, za chvíli budu vevnitř.



Taaaak, už sedím ve svém vozíku. Skoro usínám...



No, to se tedy, táto, nezlob, ale já teď už fakt nepůjdu! Musíš mě vzít!






Fakt nepůjdu.




Jéjejejeee, palačinky! To ses, tati, pochlapil!



Mám plnou pusu palačinek!


Jím je i vleže. Taťka už rezignoval na zvedání mé osoby a rozčilování se, že se mu motám pod nohama.






Večer zkoušíme vánoční dárek, a je vidět, že se to Ninušce líbí.




Tady už jsem opatrnější. To víte, nechci mít na zadečku otlačeniny.


Zde se snažím zdolat překážku ... tatínka. I zadek na vás klidně vystrčím!!!


A toto je moje dílo za celý den. Ukradla jsem si jedno jablko a běhěm dne jsem si stačila takhle ukousovat a nakonec jsem ho vlastně asi z poloviny snědla!

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 vendy | 15. ledna 2010 v 12:48 | Reagovat

no,holky vy jste sikovny,jen tak dal...Lucko co ty handle mate jit v lednu,ne?nam se blizi ta operace,snad vydrzime byt zdravi a konecne to vyjde a pak chci zazadat o ty lazne :-D Kam jde Ninda do te skolky?Az budete mit cas tak prijedte :-D

2 Jana C | 15. ledna 2010 v 19:41 | Reagovat

Zase moc pěkné fotky. :-) Tak jak vidím také máte pěkné pokroky a dokonce bublifukujete jako my. ;-) Štěpán je teď taky hroznej mazel, jako Ninuška.:-)) Ať Vám to holky tak pěkně jde a ještě líp....a bez záchvatů.

3 Markéta | 15. ledna 2010 v 23:47 | Reagovat

Tak at vám holky ten nový rok vujde tak, jak jste ho naplánovali a nebo ještě líp :-)

A bublifuk asi vážně jede všude.

4 Tuška | E-mail | Web | 17. ledna 2010 v 10:18 | Reagovat

Bublifuk u nás sice jede (asi týden - a to ho dostala k Vánocům), ale až asi na tisící pokus!
Už mi málem došel, než si Nina těch bublin všimla, takže budu muset koupit nový, protože už vyškrabujem zbytečky.

Je to zvláštní - zkoušela jsem to už několikrát i loni, ale to měla zájem o to foukátko - chtěla ho kousat. O bubliny ne.

Letos o Vánocích zase nezájem, bubliny kolem ní padaly a nic. A najednou asi po 14 dnech - všimla si jich a snaží se je chytat.
To jsem z toho blázen! :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama