Prosinec 2009 (1. 12. - 19. 12.)

20. prosince 2009 v 23:51 | Tuška |  Fotodeník
1. prosince
___________________________________________________________________________

Je úterý, vyrážím s mamčou zase do SPC do Plzně. Nejvíc ze všeho mě tam stejně baví to zábradlí venku před vchodem.









2. prosince
________________________________________________________________________



Obyčejnej den, středa, mamka šla do paráce, ukradla jsem si hřeben a ochutnávám ho ...



... odpoledne s mamkou jdu ven, jedem k babičce a dědovi. Ale nechce se mi, chci se radši válet po zemi a mamka už zuří ... tak už radši jdu.




Před večeří si ještě pohraju ... i s kousátkem. Nehchtějí mi ho v poslední době moc dávat, prej jsme při něm jako šílená. Nevím, jak to myslí, je fakt, že když ho mám v puse, hrozně mě to baví a uklidňuje a nic jinýho nevnímám.

A prej jsem taky děsně uslintaná ... cccccc .... to mi nevadí.






Tak kde je ta večeře?! Už bych něco skousla!



Večeře stále nikde a nikde! Aspoň to kousátko mi nechali!




4. prosince
_______________________________________________________________________


Máma vysává! To já můžu. Vysavač mě hrozně zajímá. Ta dlouhá hadice, to, jak to fouká, taky kabel ... ten ráda koušu, obzvlášť když ho má máma v elektrice. Vždycky když je máme ke mně zády, šup, zasednu a honem kabel do pusy! Nechápu proč vždycky potom tak šílí, když mě zahlídne.










NAši teď děsně řeší, že si koušu nohu. Prý si ji tak kloubím a kulhám potom. ... No je fakt, že mě noha občas pobolívá, ale myslím, že to spolu nesouvisí ...








5. prosince
_________________________________________________________________________



Tak kde je ten oběd?!



Pěkně si zabouchám!



Odpoledne mamka překvapila a dělá palačinky. Obvykle je to tátova specialita!
Hmmmm, ale ujdou, skoro jako od taťky.












Večer jedem pro taťku k mámině strejdovi, kde udí se svým bráchou klobásy.



Koukejte! To je nadělení, co? Sami si je chlapi umleli, nadili, vyudili ... a teď jim je sníme. Já prej teda ale ne, prohlašuje máma .





Pěkně to tam, voní, klobásama i tím dýmem.



Ještě jeden pohled a jdem. Však už je mi zima.



Pak šupajdíme k babi a k dědovi na Mikuláše! Nějaké dobroty jsem dostala, ... ale hlavně mám pořádnou žízeň!




Kouknu na telku, ...


... okoušu dědovi otvírák a jedem zas dom.






Přijeli jsme dlouho, ale přesto jsem se ještě vykoupala. Nejvíc mě to baví ve vaně a pak když mě máma nese z vany a mazlíme se spolu při utírání. To je fakt super. To jí leckdy i odpustím, že se na mě někdy rozčiluje.










6. prosince
____________________________________________________________________________


Táta volá mamku, ať se jde podívat. Sama jsem totiž vylezla na židli za krabičkou, ve které jsou piškoty!





7. prosince
___________________________________________________________________________


Martine, co to tam máš dobrýho? Hmmm, chlebíček a zákusek. To bych si taky dala!!!





Tak nedáš, jo? To se uvidí. Vyndám ti to i z pusy!




8. prosince
___________________________________________________________________________



Poslední focení, abyste viděli, jak mám dlouhý vlasy. Dnes jdeme celá rodinka k paní holičce, takže zas budeme nakrátko!










A tady už jsem prosím ostříhaná. Čekám na naše u holičky. Ale nevypadá to moc nadějně, že by to bylo rychle.



Odpoledne se vracíme a taťka mi pomáhá s obouváním.




No, tak se v klidu podívejte, jak mi pásne můj staronový sestřih.












9. prosince
_______________________________________________________________________


Hurá na nákupy.
Tak kde jste? Je kosa, otevře mi někdo už laskavě auto?!



Máme nakoupíno, naši vykládaj z auta a já zase čekám ... ostatně jako vždy. Furt jen na něco čekám.








Pak jdeme ke strejdovi na kafe ... teda naši. Já si tam tak šmejdím, má to tam strejček vcelku pěkný.








Taky u něj musím zase po delší době vyzkoušet gauč! Ale jo, je to ok. Péruje.





10. prosince
_________________________________________________________________________



Tady mě máma ráno vyfotila, prý aby měla dokumentaci, jak si koušu tu nohu, Vždycky je to levá. Nevím, proč to dělám. Někdy je to z nudy, nebo abych na sebe upoutala pozornost rodičů, ale dělám to i jindy ... tak nevím.





Tady chvíli v mezičase odpočívám. Jsem skoro nahatá, doufám, že vás to nepohorší. "Spodní prádlo" a ponožky jsem si nechala. (Proč ta máma při zmínce o spodním prádle koulí očima? To chce jako narážet na moje plenky??? )




Dopoledne vyrážím s našima do Plzně do nákupního centra. To víte Vánoce dolehly už i na naši rodinu.
Ale jak jsme zaparkovali, dostala jsem po dlouhé době záchvat. Teď usínám. Táta mě naštěstí vytáhl z košíku a nosí mě. Za pár desítek minut je to ok. Naštěstí se to už neopakovalo.



Tady jsem už v pohodě.










A hurá domůůůůů!










11. prosince
_________________________________________________________________________


Naši mi po dlouhé době postavili stan s medvídkem Pú, což nevím, kdo je, ale to je fuk.

Je to tam fajn!




Odrážet zády se od něj moc nedá, hned se bortí, ale dobrý!



Je mi už drobátko malej!




Ahoj, kuky kuk!
To je střešní okno. Připadám si jako obřík.









Nakonec jsem ho několikrát zbořila a převrátila a ve finále jsme ho rozebrala, rozkousala 2 tyčky, které držely střechu a stěny, tak ho mamka zase uklidila a nemám nic!




Mamka šla něco zařizovat a já jsem s tátou vysávala!







12. prosince
________________________________________________________________________


Mamka dnes slaví zítřejší svátek, tak čekáme hosty.



A už tu jsou - babi s dědou, prababi, teta se strejdou a Martínkem. A taky strejda - mámin brácha - ten je nejlepší! Ty vlasy jeho mě teda berou!





13. prosince
_________________________________________________________________________


Na den mámina svátku přijela na návštěvu teta Andrea s Toničkou, která je o rok mladší než já.
Bydlejí s tatínkem a sestřičkama na Mostecku. Jeli pěknej flák, aby nás mohli navštívit, holky.

Rádi jsme se s nimim sezámili. Tonička se mi líbila a jednu chvíli jsem se na ni hoooodně zasmála. Ona mi smích opětovala!
















Tonička ještě nechodí, tak hlavně sedíme. Ale to neva, nebyl to pro mě žádnej problém!




Večer, když táta přišel z práce, jsme šli popřát bratránkovi Martinovi k narozeninám. Vracíme se dost pozdě - skoro v 10!







14. prosince
_________________________________________________________________________


Máma mě oblíkla, jdeme k babi ... to byl zase porod. Musíme obě chvíli odpočívat.








16. prosince
________________________________________________________________________


Zase si koušu nohu! Máma křičí, já se lekám ... no klasika!



K večeru razíme k prababičce.
Jako obvykle po pár krocích už nechci jít ... táta sice nadává, ale pak mě bere na ruce. No řekněte, ... nebyla bych blbá, kdybych se nenechala nést?!








U babičky ... taky tam má kostičky. Super!






Večer po 8 hodině mě přepadla mlsná a hledám piškody v kapsáři. Ale jo, našla jsem nějakou!






17. prosince
________________________________________________________________________


Strejček přišel pro změnu na návštěvu k nám. Já si začínám tahat nohu, ale docela mě zaujal! Strejda.











Panenka Káča je moje milovaná. S tou si hraju celý den - poponáším si ji, pokládám, překládám, zvedám ze země!



A takhle mě vymódil taťka. Prý paruka! Vždyť jsou to punčocháče, moje, a navíc použitý!!!







Nezbytný ovladač. Když vy paruku, tak já ovladač!




18. prosince
_________________________________________________________________________


Konečně pořádnej sníh!!! Máma mi ho ukazovala z okna, ale to není ono.

Neboj mami, ono to jen tak vypadá, že si ho nevšímám, ale já ho dobře vidím!







Teď ho na sobě dokonce i cítím!








Trpajzlík, trpajzlík ... nedosáhne na majzlík! Prozpěvuje si mamča. (To je z Cirkusu Humberto? Nebo odkuď? Kde to zase ta máma vzala?!)





19. prosince
______________________________________________________________________


A druhý den sněhu ještě víc!
Perfektní. U nás za barákem ideální stav - žádná auta, hodně sněhu, ...!








To mi to jde. Trochu se bořím, ale všechno zvládnu!



Tak ne, sorry. Tohle nezvládnu. Krám. Dovedla jsem tam mámu. Prý je sobota a je zavřeno! Ale já tam chci! Chci se povozit na vozíčku (rozuměj v košíku)! Budu zuřit!




Tady už jsem pěkně rozčilená, že mě nepustěj dál! Už se tvářím ... ještě chvíli a vybuchnu ve vztek a máma mě bude muset odnést.


Taky že jo, opradu mě odnesla. Ale tady jsem už v pohodě a rochním se ve sněhu.



I cizímu pánovi očistím auto! Že ne nám, Ninuško, říká máma.




Jé ... a tady to byl odpočinek na sněhu! Hmmmm, bezvadný. Jen máma má pořád nějaký připomínky.




Odpoledne po sněžné prochajdě relaxuju s fotříkem Petříkem.







Jenže taky na mě přišel hlad. Nikdo si mě nevšímá, tak jdu a vykřikuju v kuchyni.

Ani to nezabralo? OK! Hodím chleba na zem a na zemi si z něj hlodám a dlabu!
To máte za to, že mě neberete vážně!

Naštěstí, pád chleba je přivolal a konečně mi ho ukrojili a něčím kloudným namazali, abych nemusela jíst suchej a ještě se obsluhovat sama.


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama