Říjen 09 (22. 10. - 31. 10.)

1. listopadu 2009 v 23:11 | Tuška |  Fotodeník
22. října
____________________________________________________________________

Dopoledne zkouknu Kouzelnou školku - jako každý den. Vypadá to tu, že na tom přímo visím, ale nenechte se splést. Zas až tak moc mě to nebaví, ale chvilkama jo, to kouknu.





Máma mi zase dala na zkoušku do vlasů sponky. Jako kdyby nevěděla, že to prostě nesnáším!!! Už by si to mohla zapamatovat. Hned půjdou dolů, nebojte se.



Ve čtvrtek jdeme k tetě pedagožce jako vždycky.




23. října

_______________________________________________________________________________


V pátek jsem si vyjela na návštěvu za Jiříkem. Všimla jsem si, že už tu proběhlo video z téhle návštěvy ... ta máma prostě musí jít se vším na trh.

No tak mrkněte ještě i na fotky z téhle akce.

Jirka byl bavič. Chtěl, abysme se skámošili, ale já neměla svůj den (ostatně na kamarádění ho nemám skoro nikdy), tak jsem si zase šla po svý koleji.
Ale všechno jsem koutkem sledovala, to je jasný!!!!













Tady vidím na mikrovlnce jogurt a přesnídávku, které jsme přivezli pro Jiříka. Je mi to ale fuk, že to je dárek. Já na to mám prostě chuť ... tak, mami, dávej, dávej!




To je konečně místečko pro mě. Jsme tu chvíli sama, máma se s tetou baví s Jiříkem a já mám pro sebe celý balík plen!!! Co víc si přát!




























Nějak mě ten den zmohl a odpoledne se mi klíží oči. Pod hlavu se mi namanul míč. No proč ne? Místo polštáře to docela jde, akorát mi to pořád drobet ujíždí.










24. října
_____________________________________________________________________________


Těsně před oslavou svého svátku jsem skoro grogy. div jsem neusnula, než přišli všichni hosti. Na štěstí jsem to zvládla,... to víte, na dárky jsem si počkala :o)





25. října
_____________________________________________________________________________


Po ránu nejsem nějak uspokojena snídaní, kterou mi mamča dala a tak jdu šmejdit do kuchyně, kde by se něco vylouplo!









K večeru jsem byla s mamčou u babičky na farmě. Poprvé jsem si vylezla sama na to její křesílko! Ale je to pohodlíčko, babi, nedivím se ti, že ho máš tak ráda.











26. října
_____________________________________________________________________________

Jojo, zase ta kuchyň. To víte, nechutenství je totam, kuchyň je teď moje největší kamarádka. Tam se připravujou všechny ty laskominy. Proto se taky směju. V kuchyni kromě jezení a pití nelze dělat nic jiného - jen se smát!!!




Zato tady mě to zase chytlo a rvu si uši, jak říká mamča. Jenže mě se to líbí, mami!






27. října
_____________________________________________________________________________


Každé úerý jezdíme do SPC. POdívejte, jak tady způsobně sedím u stolečku a piju čaj. To víte cpaly do mě kousky chleba s paštikou jako za odměnu ... no a to je potom žízeň!



U SPCéčka je takový malý hezký parčíček s různými houpačkami a jinými věcmi pro děti. Tak si to prohlížím.
Máma mě hned posadila na houpačku, ale to ne, to ne, to je trochu hrrr. To já nemám ráda. A vůbec sedět na něčem obkročmo a houpat se, to celkově nemusím. Tak šup dolů.











28. října
_____________________________________________________________________________


Tady jsem už totálně KO. Přijeli jsme od babi s dědou ... a já už ani nemohla vyjít schody.





29. října
_____________________________________________________________________________


Dopledne si hraju. Oblíbila jsem si teď tenhle bubínek. A to tolik, že z něj začaly lézt šroubky a táta mi ho sebral, abych je nesnědla nebo co.

Máma mě zase pořád učila bum bum bum. A plácala paličkou ze zatloukačky do bubínku. Já na ni koukala vždycky jako blázen, o co jí jako jde. Proč do toho pořád buší jako hluchej do vrat. To si pište, že já tohle teda dělat nebudu. Nejsem žádnej jouda.






Odpoledne, no spíš k večeru (kolem 6. už je večer, ne?) zase pro změnu blbnu s dědou.







Jo a taky si ještě přečtu noviny, než pojedem domů.





30. října
_____________________________________________________________________________


Po obědě si hraju s traktorem. Myslela jsem si, že když si budu usilovně hrát, že mamka nešoupne do postýlky, abych si "odpočinula".








No, nevyšlo to, stejně jsme tam musela. Jenže já už přeci v poledne stejně nespím. Chachacha!

Odpoledne jdu s tátou na kafe ke strejdovi. Zase po 10 dnech přijel z práce. Máma prý zatím bude uklízet byt, protože strejda přijde večer s námi a PŘINESE MI DÁREK K SVÁTKU!!!!




Dárek je bezvadnej, ale já vás ještě budu chvíli napínat, o co jde. Uvidíte o den dýl!!!

Takovou jsem z něj měla radost, že jsem z toho zase celá málem vytuhla.








31. října
_____________________________________________________________________________


V sobotu dopoledne jsem měla skoro malér!!!

Málem jsem se pořádně opařila, a to horkým kafem. Naštěstí to dobře dopadlo, jen jsem se prstíkama dotkla a hned jsme ucukla. Prý ještě že jsem to nezvrhla. No ... to by asi bylo fakt blbý, ty jo...

Máma mi pro jistotu zavázala ručičku mokrým kapesníkem, ale nic jsme tam neměla. Fakt štěstí.

Když já teď prostě, jak umím pít z těch normálních hrnků jako velká holka, tak mám takovou představu, že ve všech hrníčkách je připravený pití pro mě. Tak holt ne, no.



Strejda přišel na oběd, naši dělali husu se zelím a bramborovej knedlík!!! Musím na mámu nabonzovat, že ho dělala prvně v životě!!! Doteď ho vždycky koupila, ale tentokrát se rozhodli s tátou, že ho zkusí udělat. A prej byl docela dobrej, ... já nevím, já teplý většinou nejím.




Tak ... a to je ten DÁREK!!!! Krásná bundička, že jo? Jsem v ní docela frajerka, no uznejte. Strejda se vycajchnoval.








U auta stojím, protože jedem s mamkou k "našim" - jako k babi a k dědovi. Mají tam návštěvu - tetu a strejdu z Prahy. Teta je moc hodná a pořád na mě myslí. Moje mami ji má ráda ... a já taky ... přivezla mi paštiky a čokolády.

A to je ona. Hned si mě chytla pochovat. Tak chvíli teda, jo?




Pak už je tam u babi nějak moc lidí, jdu radši z kuchyně do obýváku. Z nudy jsem si začala okusovat nohu - botu. Bacha! Máma jde, to bude zas řečí!




Radši se postavím a jedu k věži. Tu si moc ráda prohlížím a šmidlám po ní ručičkama - jako po všem.

Ani na jdené fotce neposlouchám muziku, nehraje tam nic. Jen tak načuhuju, zkoumám ...







Na závěr návštěvy jsem babičce šlohla podložku po myš a pokoušm se ji sníst.
Není to nějaká novinka, tenhle můj zájem. Taky je ta podložka už pěkně jetá.
Všude po sobě zanechávám stopy ... hahaha ...

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama