Akupunktura

12. září 2009 v 21:06 | Tuška |  Terapie
S touto terapií nemáme zatím naprosto žádné zkušenosti. Zjišťovala jsem, co to vlastně tedy je. Každý víme, že to jsou přece ty jehličky, ... ale jak to vlastně funguje?

A co vy? Máte někdo zkušenost s akupunkturní léčbou sebe nebo svých dětí? Byli jste spokojeni? Dejte vědět, moc by mne to zajímalo!!!

Wikipedie o akupunktuře říká:

Akupunktura je léčebná metoda, která patří do systému tradiční čínské medicíny vedle dalších metod, jako je tělesné cvičení, masáže, respirační terapie, herbální medicína, dietoterapie, sluneční léčba a hydroterapie.


Jedná se o nabodávání jehel do akupunkturních bodů na lidském těle. Podle tradiční čínské nauky leží tyto body na akupunkturních drahách neboli drahách energie, tzv. meridiánech. Těmi podle této nauky proudí životní energie čchi a jsou spojeny s jednotlivými orgány.
Akupunktura se snaží předcházet nerovnováze v toku této hypotetické energie a odstraňovat ji.

Co odlišuje akupunkturu od ostatní reflexní léčby:
  1. malé podráždění co do rozsahu místa podráždění
  2. specifický charakter dráždění s minimálními bolestivými vjemy
  3. dráždění nepůsobí jen na kůži, ale i na receptory hlubších tkání
  4. výsledný efekt léčby působí často vzdáleně od místa podráždění
Akupunktura je metoda stará tisíce let, přesné datum jejího vzniku se nedá určit. Názory na stáří této léčebné metody se různí.
V Číně byla užívána již v době kamenné. Stáří nejstarších nalezených akupunkturálních jehel je asi 7000 let a jsou vyrobené z kostí. Akupunktura bývá označována jako nejstarší léčba na světě.
Největší rozkvět akupunktury nastal v Číně v 7. století, kdy se akupunktura stala samostatným oborem čínského léčitelství vedle vnitřní medicíny, chirurgie, farmakologie a pediatrie.

Rozšiřováním obchodních styků Číny s ostatními zeměmi se začala akupunktura již v 6. století šířit do Japonska, později do Koreje, Vietnamu, Mongolska, Indie a dále.
Do Evropy dorazila tato léčebná metoda v 17. století, ale větší rozvoj akupunktury zde nastává až v první polovině 20. století.

Základní principy akupunktury:

1. Princip Jin-Jang

Principem Jin - Jang, neboli principem polarity, je v taoismu vysvětlována podstata věcí a jevů. Tyto dva protichůdné prvky spolu podle této filosofie neustále soupeří, avšak jeden nemůže existovat bez druhého.
Existují ve všech procesech v přírodě. Vnitřní boj těchto prvků se projevuje formou životní energie čchi.
  • Princip Jin, neboli ženský princip, obsahuje podle taoistů vše negativní : tmu, noc, chladno, hmotu, klid. Principu Jin příslušejí tzv. plné orgány, jejichž úkolem je resorpce, zpracovávání a ukládání látek: srdce, plíce, slezina, ledviny, játra, obal srdce.
  • Princip Jang, neboli mužský princip, obsahuje vše kladné: světlo, den, teplo, energii, aktivitu, funkci, pohyb. Principu Jang příslušejí tzv. duté orgány, jejichž úkolem je příjem živin z prostředí, jejich příprava k resorpci a evakuační funkce: žaludek, žlučník, močový měchýř, tenké a tlusté střevo, cévní systém, tři ohřívače.
Každý orgán má podle své fyziologické funkce určitý podíl Jin a Jang. Oba tyto principy v sebe navzájem přecházejí, transformují se.

Jang jako denní princip nastupuje o půlnoci, poté přibírá na síle a svého maxima dosahuje ve dne.
Jin nastupuje v poledne a maxima dosahuje v nočních hodinách.

Oba principy jsou znázorňovány symbolem tzv. čínské monády, tj. kruh rozdělený sinusoidou na poloviny odlišných barev.

Monáda

Obvykle bývá přiřazována červená či černá barva pro Jang; zelená či bílá barva pro Jin.
V každé polovině kruhu je malý kroužek opačné barvy jako symbol zárodku Jangu v oblasti Jinu a opačně. Monáda také bývá znázorňována dvěma draky, kteří spolu zápasí, ale jsou spolu nerozlučně propleteni.

Aby byl člověk zdravý, musí být životní energie (energie čchi) v rovnováze. Energie proudí po akupunkturních drahách (meridiánech). Pokud se někde vyskytne nerovnováha, lidské tělo reaguje nejprve např. změnami nálad, citů, tepu srdce.
Pokud se nerovnováha prohlubuje, reaguje poté nemocí. Právě akupunktura se snaží o znovunastolení rovnováhy, nebo nejlépe i o předcházení vzniku nerovnováhy.

2. Princip 5 prvků

5 základních prvků tvoří dřevo, oheň, země, kov, voda.
Tyto prvky mají rovněž vliv na všechny věci a jevy v přírodě. Z hlediska akupunktury má každý z těchto prvků vliv na dva orgány, z nichž jeden náleží principu Jin, druhý principu Jang.
Jsou to takzvané párové akupunkturní dráhy.
K těmto deseti orgánům byly později přidány ještě dva další: obal srdce a tři ohřívače.
  • Dřevo: játra, žlučník
  • Oheň: srdce, tenké střevo, obal srdce, tři ohřívače
  • Země: slezina, žaludek
  • Kov: plíce, tlusté střevo
  • Voda: ledviny, močový měchýř
3. Orgánové hodiny

Orgánové hodiny znázorňují dobu maximální aktivity tělesných orgánů.
Životní energie proudí v přesně vymezených drahách různými orgány, a to v přesně stanovených časových intervalech. Energie projde všemi dvanácti drahami během 24 hodin, kdy je orgán po určitou dobu v maximální činnosti, přičemž aktivita orgánů se střídá.

Při nedostatku či nadbytku energie v určitém orgánu vzniká patologický stav. Podle orgánových hodin je možné v době maxima nebo minima energie daný narušený orgán nejlépe ovlivnit.

Moderní věda mluví v tomto případě o tzv. biorytmech, přičemž poznatky moderní vědy jsou nápadně podobné učení starých čínských akupunktérů.


Metody akupunktury
  • Zabodávání jehel do přesně určených akupunkturálních bodů ležících na meridiánech. Velikost akupunkturálního bodu je různá, od 0,2 do 5 mm. Současná akupunktura uznává kolem 700 účinných bodů, nejčastěji se používá asi 150 bodů.
  • Požehování (moxa), tj. působení na akupunkturální body teplem. Požehování lze praktikovat více způsoby, např. pomocí pelyňkových cigaret či pomocí zahřívání aplikované akupunkturní jehly.
  • Na akupunkturní body můžeme též působit magnety (= magnetopunktura), tlakem (= akupresura), elektrickým proudem, světlem (světelné diody), laserem (laseropunktura)
Tyto metody je možné kombinovat.


Akupunktura v současnosti

Pohledy na akupunkturu se různí. Tato léčebná metoda si za několik tisíciletí svého používání v Číně vydobyla pevné místo v systému tamější léčby.

Západní medicínou však není přijímána jednotně. Někteří lékaři a vědci ji považují za pseudovědu, část odborné veřejnosti nemá na její účinky vyhraněný názor a někteří lékaři tuto metodu používají ve své praxi.

Používání akupunktury je v České republice upraveno Věstníkem Ministerstva zdravotnictví z roku 1981, částka 1.
Akupunkturu mohou provádět lékaři, kteří získali specializaci v některém z klinických oborů včetně oboru všeobecného lékařství a absolvovali zvláštní přípravu organizovanou zdravotnickou institucí pověřenou Ministerstvem zdravotnictví.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Akupunktura , zde najdete další ještě podrobnější informace na toto téma.

Ještě další weby o akupunktuře:
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama