Srpen 09 (9. - 18. 8.)

18. srpna 2009 v 20:31 | Tuška |  Fotodeník
9. srpna




10. srpna
_______________________________________________________________________

Měla jem návštěvu - se svojí maminkou přijel Jiřík, chlapeček s Apert syndromem. Mamča se s jeho maminkou znala ještě v době, kdy nás ani jedna neměla, a teď se po delší době sešly.
Bylo to dobrý, pohráli jsme si celé dopoledne, já jsem to pak odnesla jedním záchvatkem.

Většinou si dětí nevšímám, ale tenhle chlapeček se mi opravdu zalíbil a několikrát jsem se s ním kontaktovala! Mamka z toho byla úplně paf!




Odpoledne pak začalo strašně pršet, a tak jsme místo na procházku s maminky kamarádkama a mýma kamarádama šli k nám domů.
Byli jsme celkem čtyři - 3 kluci a já. Chvílema jsem se na ně chodila koukat a klidně jsem jim půjčila všechny moje hračky a hry. Chvílema jsem se chodila kvedlat do obýváku.


Maminka nakonec vytáhla všechny moje didaktický hračky, který mě většinou stejně nebaví, a to jste měli koukat, jak najednou všichni začali "pracovat"!!!
No já jsem je spánembohem nechala. Tohle není moje parketa. Šla jsem radši na gauč.




11. srpna -12. srpna
_____________________________________________________________________

Mamča byla u příbuzných v Praze a taťka nefotil. Ale měli jsme se dobře.


13. srpna
_____________________________________________________________________

Po obědě jsem se začala válet po gauči. Držela jsem si tygra a polštář a vypadalo to, jako že asi usnu. Tak mě naši dali do postýlky.
Tam jsem si ale hodinu a půl hrála, a tak mě zase vyndali ven.






14.srpna
_____________________________________________________________________

Dnes jsem vstávala v půl pátý ráno. Nějak se mi prostě nechtělo spát. A představte si, mamka teda nevypadala moc vesele. Dokonce mě držela do půl šestý v posteli, ale to fakt nemělo cenu, akorát jsem se rozčílila.
Pak jsem zase ale byla celý dopoledne nějaká utahaná a v 11 jsem to zalomila.

Předtím jsem ale svedla bitvu o jogurt, naštěstí pro mě vítěznou!





Večer mě umyl táta, protože mamku prý nějak bolely záda. Utřít mě ale už šla ona, prý aby se tátovi nezkrátily žíly. To nechápu, vy jo?


15. srpna
_____________________________________________________________________________


V sobotu jsme šli na Chodské slavnosti, ke stánkům i na pouť. Já jsem se samozřejmě nechala nést, pěšky chodím nerada.
Táta se sice zapotil, bylo mi ho drobet líto ... když já jsem byla táááák unavená!



Dokonce tak unavená, že jsem usnula! A to jsem pak byla těžká!

Ale abyste si nemysleli, že jsem to celý prospala. Taky jsem chvíli stála na svých nohou. To vedle mě na zemi je balónek, který mi máma koupila. Já ho ale nechtětla držet, tak ho nosila ona. Když jsem vyspala, sáhla jsem po něm ... a on prasknul!

Na pouti jsem se probrala trochu víc. S mámou a tetou Martinou jsem zkusila takovou malou horskou dráhu.
No, musely jsme si držet klobouky, byla to celkem rychlost!


A pak jsem vytáhla tátu. Nasedli jsme do hrníčků na kafe nebo na co a už se točili. Táta z toho měl málem infarkt, ale já jsem byla spokojená.




16. srpna
_____________________________________________________________________


Dopoledne jsme šli s tátou zalejt kytky ke strejdovi, který je pořád v práci.

To mě tak vyčerpalo, že jsem třásla postýlkou, aby naši pochopili, že si do ní chci vlézt. Pochopili to, naštěstí, a položili mě do ní. Ale jen na chvíli, chtěla jsem si jen dopočinout, ne spát!



Odpoledne jsem zjistila po dlouhé době, že má táta zajímavý nohy - celý chlupatý. To se mi líbilo a musela jsem mu ty chloupky trochu pocuchat.



17. srpna
_____________________________________________________________________

Odpoledne jsme strávili u babi a dědy. Táta se se mnou začal prát! No počkej, taťko, já ti ukážu, zač je toho loket!










Vyhrála jsem a za odměnu mě táta postavil na pluh. Byla jsem najednou tááákhle vysoká!


Taky si usmyslel, že mi ukáže, jak se dřív oralo a postavil mě za pluh. Ale to mě nebavilo - mě nebaví chodit, natož orat!!!


Večer padla půl osmá a já byla nějaká vyčerpaná a normálně jsem vytuhla, až se mi naši smáli, potvory. To se mi už dávno nestalo, takové faux pas!
No jen počkejte, já vám to ráno vytmavím - budu vstávat v půl pátý!!!



18. srpna
_____________________________________________________________________

Dnes ráno jsem opravdu vyplnila hrozbu ze včerejšího večera - vstávala jsem v půl 5.! Ale pak jsem si řekla, že přeci jen tý mámě trošku dovolím dřímat a vydržela jsem přes hodinu v postýlce!
Taková jsem já . Ale zato jsem se naschvál v postýlce chvílema kvedlala, aby si to máma tak neužívala .

Před šestou jsem ale zavelela VZTYK a šlo se.
Jenže jsem pak začala být po chvíli nějaká ospalá ...








Když se začalo rozednívat - asi před sedmou, rozhodla jsem se, že zkusím viset hlavou dolů, co to udělá - máma začla šílet ...ale mě se to vážně líbí, už to pár dní zkouším, ale asi budu muset tajně, protože ty řeči kolem mi za to nestojí.




No a odpoledne, než jsme jeli k babi a dědovi jsem po stráááášně dlouhé době snědla něco teplého, a to PALAČINKU! Máma s tátou se mohli zbláznit radostí. Sice jsem jí snědla jenom půl a úplně nasucho, ale že toho tolik nadělaj, to mě teda nenapadlo.

Vlevo to není moc vidět, tak to máma vpravo drobet ořízla, aby bylo jasný, že mi z pusy čouhá žvanec. Chápete to? Člověk vezme do pusy a oni už ho fotí ...



 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Silvie | Web | 19. srpna 2009 v 12:39 | Reagovat

Ahojky. Ninka je moc hezoucka. Chtela jsem se zeptat jestli tu nechut do jidla ma dlouho anebo az po nasazeni Topamaxu? Jinak ja mam taky rada suche palacinky i Tomi. ;-) To skore vstavani nezavidim, ale mam doma detto. tak preju at to Ninku brzo prejde. Pa a hezky den  

2 Monika | E-mail | Web | 19. srpna 2009 v 20:20 | Reagovat

Lucko klobouk dolů. Ty máš všechno dokonale zdokumentované! Já jsem ráda, když vyfotím alespoň něco.
Na těch prvních fotkách je vidět, jak s chlapečkem navázali kontakt. To je super! Na fotkách, kde bylo víc dětí už bylo vidět, že u vás doma bylo opravdu živo, tak se nedivím, že šla Ninuška chvílemi na své oblíbené místo:-)

3 Tuška | E-mail | Web | 19. srpna 2009 v 21:47 | Reagovat

Moniko, díky, ale ty na rozdíl ode mě máš na starosti velkou rodinu a připravuješ úkoly pro Járu. To mně všechno odpadá, já si jen hraju s Ninuškou. No, občas uklidíma uvařím A přesto nic nestíhám  :-D .

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama