Ninuščina NEJOBLÍBENĚJŠÍ činnost :o(

4. června 2009 v 14:17 | Tuška |  Videa
Nahrála jsem, co teď naše Nina dělá nejradši a nejčastěji.
Hrozně mě to štve. Kdyby bylo na ní, ani by se z toho gauče nehnula a proseděla tam téměř celý den. Maximálně by si možná zašla tak pro jídlo a pití. ...I když, v poslední době také dost ztratila chuť k jídlu, tak ani pro to asi ne...


Máloco ji z té "odrážecí" činnosti vyruší. Musím ji vyloženě z toho gauče stáhnout, aby jsme taky dělaly něco jiného.
Navíc v určitém smyslu "pokročila" v tom, že nedávno pochopila, že se takto dají využívat VŠECHNY GAUČE, nikoliv jen ten domácí. A začala to provozovat (pravda, i když v omezené míře) i po návštěvách - u našich, u babičky s dědou apod.

Nu, tak se na to mrkněte .

(Měla jsem to skončit dřív, hned když slezla. Zkrátila bych to, ale neumím to. Tak až vás to omrzí, vypněte to.)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jana C | Web | 4. června 2009 v 19:53 | Reagovat

Náš Štěpa tohle zatím nedělá. Snad to zase Ninušku přejde. Nevím, co Vám holky poradit. :-(  Možná vypozorovat důvod, proč to dělá. Např. se tak uklidňuje, nebo se nudí....apod. Co třeba pustit dětské písničky, jestli má ráda Ninda muziku. Že by se zaposlouchala, nebo začala tancovat?  

2 Tuška | E-mail | Web | 4. června 2009 v 19:59 | Reagovat

Je to, jak říkáš. Dělá to proto, že se tím uklidňuje a pak asi někdy , když se nudí.

Dřív to bylo jasné, když byla z jakéhokoliv důvodu rozrušená, nebo když jsme přijeli z nějaké návštěvy, první co udělala bylo, že si vlezla na gauč. Tam se okamžitě zklidnila.

Jenže teď je to jiné. Teď tam fakt vysedává pořád! Tady už o uklidnění nemůže být řeči.
Utíká ode mě, když po ní něco chci zpátky na gauč, abych jí jako dala pokoj.

Co se týče tancování :-?, to zatím nikdy Ninuška nepřednedla. Žádné tanyny, tanyny u nás ZATÍM neexistuje. I když se s ní já sama snažím tancovat, třeba Měla babka 4 jabka. Jediný, co někdy "snese", jindy dělá s radostí je Kolo, kolo mlýnský. :-(

3 Markéta K. | 5. června 2009 v 8:34 | Reagovat

Ale mně se - jen tak z pohledu na video - zdá, že Ninuška reaguje a že rozumí, když chce. Třeba na "očička" zabrala, a na tom minulém videu na "fuj" také zareagovala. Jenže asi často něco chce tak moc nebo dělá něco, co ji baví, že příkazy zvenku odruší. (Třeba tu štětku v minulém článku, Mimochodem, pěkný! Úplně jsem viděla sebe jednou v koupelně, když mi kluci odmontovali hlavici ze sprchy a já si dala do obličeje koncentrovaný proud studené.)

4 Tuška | E-mail | Web | 5. června 2009 v 8:51 | Reagovat

Já si taky někdy říkám, že asi rozumí víc, než si myslíme.

Někdy zareaguje jak na oslovení, nebo třeba právě na to FUJ nebo NE, taky když volám (když je třeba pod stolem) Pozor, hlavička!, tak začne fakt dávat pozor, nebo když říkám - schůdek, pozor, taky začne jít opatrněji, když ji svlékám a řeknu Ruce nahoru, tak je na 90% dá nahoru.

Problém ale je, že takto nereaguje vždy, což je kámen úrazu. Když už si myslím, že něčemu rozumí, proč to nefunguje pořád????

Jinak ale musím říct, že až z toho videa si člověk uvědomí její reakce pořádně, i to, jak se sám k ní třeba chová.
Prostě je to docela fajn zpětná vazba a určitá situace vyzní někdy jinak, když ji zkouknu na videu, než když na ni jen tak vzpomínám.

Já měla třeba pocit z toho 1. videa, že na mě vůbec nereaguje. Až když jsem to viděla, zjistila jsem, že se na zavolání opravdu otočila, šla ze schodu opatrně, když jsem ji varovala a tak...

Je to provozní slepota, nebo ji podceňuju, sakriš??!!

5 Markéta K. | 5. června 2009 v 11:09 | Reagovat

Protože je to Nina ;-) Takhle odpovídám našemu dědovi, když se ptá, jak to, že tak chytrej kluk, jako náš Kuba, není schopen uposlechnout nejjednodušší příkaz typu jdi do pokoje a oblékni si tričko. I když by si mohl dopředu "spočítat", že pokud to neudělá, bude zle. Ale něco v něm je silnější a on si prostě MUSÍ nahatej sednout vedle krabice s hračkami a začít si hrát.
Ale důležité myslím je, že Ninuška rozumí, že ví, co chce, a je ochotná překonávat překážky (třeba ta soustředěná snaha otevřít batoh). Však ona ještě ukáže, co v ní je!

6 Máša | 5. června 2009 v 23:22 | Reagovat

Tak tohle znám, odrážení se zády od opěradla pohovky v sedě, pozadím ve stoje anebo skákání. Dříve to u nás vydalo na několik hodin denně. Nevylučuji nudu, ale podle výrazu obličeje mého synka bych to tipovala na autostimulační činnost. S uklidňováním to u nás nemělo nic společného - na to máme jinou libůstku.

7 Tuška | E-mail | Web | 6. června 2009 v 8:54 | Reagovat

[6]: S tím uklidňováním to u nás bylo spojené dšív stoprocentně. Ale teď, myslím že nemá důvod se uklidňovat 24 h denně.
Teď si nejsem úplně jistá, co to je autostimulační činnost, jestli to tuším správně, tak je to činnost, která by jí měla dělat dobře???

Pokud je to tak, zřejmě je to ono i u nás. Všimla jsem si, že často u toho odrážení v sedě úplně přivírá oči a normálně se usmívá až směje! :-D

8 Tuška | E-mail | Web | 6. června 2009 v 8:57 | Reagovat

Teď si navíc vymyslela další věc. Ve stoje se opře o dveře, přešlapuje z nohy na nohu a tře se zádama a rukama, které má za zády spojené, právě o ty dveře. Dělá to zatím OBČAS pár dní.

Zkoušela i zeď, ale tam to drhne, takže se vrátila ke dveřím. :-P

9 Markéta | 6. června 2009 v 13:29 | Reagovat

[4]: Ahoj, Ninuška je kouzelná. K tomu porozumění a reakcím - možná to víš, ale u nějakým způsobem speciálního dítka by se mělo na odezvu čekat po dobu běžnou u "normálního" dítěte plus dobu než v duchu napočítáš do deseti :-) (Třeba ty ruce nahoru). Taky se mi někdy (často) stane, že na malou spěchám a když jí dám čas, tak to udělá.

10 Jana C | Web | 6. června 2009 v 20:22 | Reagovat

Napadlo mě Lucko, jestli jsi třeba zkusila vzít si Nindu na klín a dělat to chvilku jakoby s ní, až přejít do houpání a třeba u toho zpívat písničku. Možná by se časem naučila chodit se zklidnit jen k Tobě na klín a gauč už by nepořebovala. A ještě by si s tebou broukala nějakou oblíbenou melodii. :-)

11 Eva | 6. června 2009 v 23:47 | Reagovat

Lucko,já si myslím,že je to stereotypie,která je příznačná pro ment.post.děti.Verča má ve zprávě psané stereotypní pohyby,dřív dělala pořád paci pac,teď dokáže nekonečnou dobu otevírat a zavírat dveře, přerovnávat kostky,kamínky,nebo se hrabat v písku.Když ji přeruším,tak se začne vztekat a mlátit se do hlavy.Třeba by se jí mohl líbit houpací koník,aby to bylo k něčemu užitečné.Ten dřevěný s opěrkou.

12 Máša | 7. června 2009 v 10:55 | Reagovat

Tak u nás to není o tom, že by si kluk danou činností navozoval příjemné stavy. Podle toho, jak se tváří, tak si zřejmě vykompenzovává nějaký tělesný nebo duševní stav, který vnímá jako nepříjemný.

13 Tuška | E-mail | Web | 8. června 2009 v 0:03 | Reagovat

Mášo, tak to si nějak neumím přestavit s tím vykompenzováním stavu, který je nepříjemný. Mohla bys mi dát příklad?

Asi přesně nechápu, co je ta autostimulační činnost. Někde jsem o tom kdysi četla, ale zapomněla jsem to. Možná je má představa této činnosti mylná.
Díky.

14 Tuška | E-mail | Web | 8. června 2009 v 0:05 | Reagovat

Evo, já si to taky myslela. Ale ono ji to fakt drží skoro celej den, to mi přijde už divný. Donedávna jsem si taky říkala - "normální" stereotypní pohyby. Ale teď teda nevím.

15 Tuška | E-mail | Web | 8. června 2009 v 0:09 | Reagovat

[10]:Jano C, ten tvůj nápad zkusím uplatnit, možná se chytne. I když na druhou stranu, Ninda se u mě chová poměrně často a taky si k tomu zpíváme.

Zajímavý je, že dokud já nebo moje mamča zpíváme ty stejný písničky, co jsme jí zpívaly už od kočárku, tak je tichoučká, tulí se, pokládá si hlavičku na nás. Ale jak začneme nějakou novou, vyskočí, začne se kroutit a slejzá dolů z klína.
To je fakt vyzkoušený.  :-)

16 Tuška | E-mail | Web | 8. června 2009 v 0:12 | Reagovat

[9]:Markéto, konkrétně tohle "ponaučení" se ke mě ještě jaksi nedostalo, takže díky za ně. Připadá mi totiž skvělý. Hned jsem to vyzkoušela a zdá se mi, že to dost funguje!!!
Já jsem totiž někdy hroznej nervák a asi fakt někdy dost na NInušku spěchám. Musím se hlídat a dát jí čas.
Ještě jednou dík za tip. Člověk se zamyslí i sám nad sebou.   :-D

17 Olga | 8. června 2009 v 10:53 | Reagovat

Nojo, jenže i "normální" stereotypní pohyby u MR dětí mají nějaký důvod, nemyslíte, holky? Nejde prostě jenom říct, že je dítě MR, a proto dělá stereotypie. To je podle mě mov zjednodušující vysvětlení. POhyb zepředu dozadu stimuluje vestibulární systém. Pokud se dělají tykové pohyby rychle, spíš to ten vestib. systém vypíná, pokud pomalu, stimuluje to. Každopádně tenhle směr je uklidňující - hodně autistů se takhle kývá při stresu. A to narážení trupem mi připomíná, že se Nina možná snaží víc cítit své tělo. Když takto "buchne", tak to v ní musí úplně rezonovat. A co vyvolává stres u speciálních dětí, to mnohdy neurotypický člověk neodhadne a těžko pochopí. Abyste věděly, mluví ze mě moje poznatky o HANDLE přístupu. Ale jsem amatér, tak to tak berte.

18 Tuška | E-mail | Web | 8. června 2009 v 14:44 | Reagovat

Já tuším, Olgo, o čem mluvíš. Vždyť víš, že se o handle zajímám a pořád se chystám a chystám... ale skutek utek.  :-(    
Jak ale malou teď pozoruju, říkám si, že ve spoustě věcí, který s ní řeším, by právě handle pomohl. Obzvlášť markantní jsou ty stereotypní pohyby.

Jak jsem psala, měla vždy nějaký, ale teď mě to začíná silně znepokojovat. Jastli je to tak, jak říkáš a jak si já úpně hrozně laicky - bez všech přednášek , čili víc laicky než ty
;-) představuju, tak musí Nina v těch neurovývojových systémech "děsnej bordel"!

19 Máša | 8. června 2009 v 19:37 | Reagovat

To, co píše Olga o stimulaci a vypínání vestibulárního systému mi dává smysl. Kdybys Olgo mohla napsat co vestibulární syst je, byla bych moc ráda. Příčinu odrážení jsem nikdy nezjistila, důvod výskoků (zvláště před usnutím na posteli) bych tipovala na neschopnost dosáhnout uvolnění - byl evidetně k smrti unavený, doslova zoufalý a v křeči, jako když se člověk několik hodin převaluje a ne a ne zabrat, ale neschopný jednoduše zalehnout a usnout. Po půlhodině až 2 hodinách prostě padl uprostřed výskoku. Později už skákal jen na pohovce, pro radost a krátce. Díky této diskuzi jsem si uvědomila, že ani jeden z popisovaných projevů už jsem několik týdnů nepozorovala. Klepu na dřevo :-)

20 Máša | 8. června 2009 v 19:41 | Reagovat

Myslím, že "děsnej bordel" je zřejmě dost odpovídající výraz, alespoň u nás nepochybně. Bohužel  :-(

21 Máša | 8. června 2009 v 21:43 | Reagovat

Nakoukla jsem k odborníkům (Dr. Thorová PAS)
Vestibulární systém - ústrojí ve vnitřním uchu, které umožňuje vnímání pohybu a rovnováhy.
a) hypersenzitivita (nesnáší kolotoč, houpačky, jízdu autem, výtahem..)
b) hyposenzitivita (potíž přizpůsobit polohu těla dané aktivitě a z toho vyplývající neobratnost. Možný problém s rovnováhou či nevšímavost k rizikům (výšky..)
c) autostimulační činnost - dítě tráví spoustu času na houpačkách, závěsných sítích a kolotočích. Rádo se točí dokolečka.
U nás bylo správně c), nejenže se u nás houpalo do nekonečna, ale také např při houpání zvláštně vyvracel hlavu, mžikal očima a vyvracel je vsloup anebo ulítl duchem na Mars (říkala jsem tomu, že si ulítává na houpačce). Rotoval jak starý derviš za současného vytočení očí zcela do strany anebo zvrácení hlavy vzad a rotování pod lampou. Tak tolik názorná ukázka toho, proč si myslím, že si tím něco nepříjemného kompenzuje. Myslím, že Olga trefila do černého.

22 Tuška | E-mail | Web | 8. června 2009 v 21:53 | Reagovat

Já tady přidávám něco z jiného zdroje, který mimo jiné přeložila právě Olga z materiálů HANDLE, z textu Skutečné důvody proč dětem nejde učení (část je tady u mě na blogu v rubrice Informace a podněty a taky je tam link na zbytek textu na českých stránkách handle - www.rozvijejse.cz )

Vestibulární systém -
Vnitřní ucho, kde sídlí vestibulární systém, není odpovědné jen za naši schopnost slyšet, ale díky němu jsme také schopni zpracovávat informace o pohybu, gravitaci, rovnováze a prostoru. Vestibulární systém je základem pro mnoho dalších neurovývojových systémů a jeho nedostatečné fungování může způsobovat problémy projevující se v mnoha oblastech, od chybného řazení sluchových vjemů přes potíže se čtením až po cestovní nevolnosti (kinetózy).

Co může být projevem oslabení vestibulárního systému dítěte:

Nadměrné houpání,
Dítě se vyhýbá ruským kolům, toboganům, kolotočům, houpačkám apod.
Dítě obsedantně pozoruje věci, které se točí nebo, se samo přehnaně točí,
"Motání hlavy" nebo nevolnost při pozorování pohybujících se věcí,
Dítěti se dle informací nikdy netočí hlava nebo nemá nevolnost,
Problémy se závratí nebo rovnováhou,
Potíže s chůzí po nerovném povrchu,
Potřeba pohybovat se rychle,
Cestovní nevolnost (kinetóza),
Dítě nemá rádo přeplněná a hlučná prostředí,
Opožděný vývoj řeči (porozumění i používání),
Potíže se čtením,
Neschopnost číst a psát psacím písmem,
Sluchové problémy,
Dítě není schopno poslouchat bez toho, aby se hýbalo nebo houpalo,
Dítě si dává ruce na uši,
Dítě má potřebu opakovat slova a věty,
Neporozumění slovům,
Dítě není schopno regulovat hlas při mluvení,
Dítě nemá rádo hudbu,
Dítě se vyhýbá žvýkání,
Dítě má potíže s usínáním nebo se spaním, vyskytuje-li se v okolí zvuk, který většina lidí jako zvuk ani nevnímá
....
Tak a teď, když to po delší době čtu, tak naša malá je exemplární příklad snad téměř všech těchto projevů! :-?

23 Olga | 8. června 2009 v 22:36 | Reagovat

Na vestibulárním systému závisí spousta věcí. Je to takový kouč, který nenápadně zezadu řídí skoro všechno. To jsem donedávna netušila. Na HANDLE kurzu byla paní-účastnice, která prodělala snad nějakou operaci a nějak jí nabourali vnitřní ucho. Vyprávěla nám tam všem, jak strašně těžké to pro ni bylo, prakticky vůbec nefungovala. Takže neuronetypické děti mohou mít s vestib. systémem problém - který se může projevovat různě - viz Tušky předchozí příspěvek - a vadí jim to, takže se ho snaží vypnout. A pak se stane,že, cituji "vyvracel hlavu, mžikal očima a vyvracel je vsloup anebo ulítl duchem na Mars". Aspoň tak si to vysvětluju já. Nebo se dítě houpe na židli tak dlouho, až spadne. Protože kdyby nebyl vestib. systém vypnutej, spadnout by mu nedovolil, protože by monitoroval polohu. V tom vestib. systému je vazká tekutina, jmenuje se endolymfa, a ta se při pomalém pohybu pomalu přelévá a působí na nějaké tuším vláskové nervy, které posílají info do mozku. No, dost teorie. Nakonec i já jsem příklad: odmalička jsem nahluchlá a s tím určitě souvisí i to, že jsem se vždycky vyhýbala veletočům na hrazdě a podobným věcem.

24 Máša | 8. června 2009 v 23:12 | Reagovat

Vývoj této diskuze považuji za velmi přínosný - hezky jsme si navzájem rozšířily obzory  :-)

25 Tuška | E-mail | Web | 8. června 2009 v 23:33 | Reagovat

Mně se to jeví stejně. A hlavně jsem si znovu potvrdila to, co už dávno tuším. Že Nina by si handle terapii zasloužila a že budu muset doma "zabojovat", zdůvodnit si to (nebo i vydupat) a hlavně už v tom něco podniknout! ;-)

26 Markéta | 10. června 2009 v 12:33 | Reagovat

V případě toho bouchání zády o gauč hraje určitě velkou roli i to uvědomování si vlastního těla jak psala Olga - teda propriorecepce. Chystám teď k tomu něco na Žlababu, akorát malá má opět bronchitidu  :-(, tak mi po prokašlaných nocích nějak dochází síla.

27 Tuška | E-mail | Web | 10. června 2009 v 19:57 | Reagovat

Markéto, jsem na ten tvůj přispěvek na Žlababě zvědavá. Až sebereš síly a malá se vyzdraví, nezapomeň! ;-)

28 Eva1 | 18. června 2009 v 15:06 | Reagovat

Jsem mámou 5-letého syna s dětským autismem. Jednu dobu se syn velmi často a intenzívně vsědě bouchal do hlavy a skřípal přitom zubama. Tehdy jsme ještě neměli potvrzenou diagnózu autismu a také jsme byli na vyšetření sluchu, aby jsme zjistili, jestli syn dobře slyší. Při vyšetření ORL lékařem nám bylo oznámeno, že syn má v uších nahromaděný maz a téměř neslyší a proto se bouchá do hlavy, aby si ulevil od nepříjemných pocitů. Měli jsme jít na propíchnutí uší v narkóze a synovi chtěli zavést do uší trubičky v nemocnici v Brně. Chtěla jsem znát ještě názor jiného lékaře a tak jsme jeli do Motola, kde synovi ucho klasicky propíchli a nasadili ATB. Po ukončení léčby jsme byli všetření sluchu (BERA), kde synovi vyloučili vadu sluchu a hlavně přestal bouchat hlavou o zeď a skřípat zuby. Od té doby je v pořádku. Pohybové steretypy má pořád různé, ale nevykonává je délé nežli po dobu 1-5 minut. :-)

29 Tuška | E-mail | Web | 18. června 2009 v 23:48 | Reagovat

[28]: Evo 1, tak maz v uších? No , nic mi to neudělá pro jistotu s ní zajít na ušní. Ale u nás to spíš tenhle problém nebude. Byla jsem s ní na ušním přes pár měsíci, nelíbilo se mi, že se tahá furt za ouška. A bylo mi sděleno, jednak že tam má možná malej ekzémek (má někdy atopický ekzém, už ne moc) a jednak že tak nádherně čistý bubínky paní doktorka snad ještě neviděla. Prý kdyby takový měli všichni, tak je bez práce  :-D

Můžu se zeptat, co je to za sluchový vyšetření to vyš. BERA?
Už jsem se s tím párkrát setkala, ale netuším, co to znamená.
Nám dělali emise na ORL, tympánometrii na fonatrii a evokovaný potenciály v Krči.

30 Eva1 | 19. června 2009 v 16:15 | Reagovat

BERA je vyšetření sluchu v narkoze a je přesnější nežli otoakustické emise. Nám bylo doporučeno v Brně. V Praze nám nejdříve dělali také emise a tympanometrii a pak BERU. Při ní byl syn uspaný, dostal do konečníku nějakou látkou, po které usnul a probíhalo vyšetření. Při všech vyšetřeních na ORL v Motole jsme mohla být přítomná a nemusela jsem syna někde nechávat samotného na rozdíl od FN Brno, kde by musel být sám.  :-)

31 Veronika | E-mail | 23. dubna 2015 v 17:41 | Reagovat

Ahoj, je to sice už stará diskuze, ale náš kluk tohle dělá taky. Uvádí se tím do transu - včetně těch zpívání manter u toho. Zkusila to některá z Vás taky? A když u toho budete zpívat a vžijete se do toho, dostáváte se do transu. Je to vlastně to samé, jako dělají indiáni nebo lidé žijící v kmenech od civilizace, když tančí v rytmu bubnů kolem ohně. Nebo i tibetští mnichové, kteří zase zpívají mantru óm. Můžete to brát tak, že Vaše dítko čerpá z informací hluboce uložených v genech. Používají to při rozčilení, aby uklidnili nervovou soustavu, nebo při usínání, kdy se dostanou do jiného stavu vědomí - alfa mozkových vln.Rozhodně bych to neviděla jako PROBLÉM, jen to může vyděsit. Alespoň budou mít zpevněné břišní svaly :-D Když se z ničeho dělá problém, obvykle se tam pak něco najde (jako to přísloví, čím víc se s hovnem mažeš, tím víc smrdí). Zdravím, a fakt, zkuste si to s vaším děckem :-) uvidíte jak ho to pobaví :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama