V čem mě vycvičilo mateřství (25)

4. května 2009 v 23:58 | Tuška |  O životě s Ninuškou
Občas mívám pocit, že já sama jsem už "postižená". Jsem postižená mateřstvím, jsem postižená péčí o svou dceru. Jsem postižená tím, že dělám věci, které vypadají jako naprosto bláznivé, a chovám se někdy jako úplný cvok. Zní to hrozně?


Myslím však, že to čas od času dolehne na každou mámu, která je s malinkým dítětem doma. A také si myslím, že se tento stav znásobuje, jste-li doma s dítětem hendikepovaným (či jinými slovy - s dítětem se zdravotním znevýhodněním - jak se prý teď v sociální sféře prosazuje - zdroj: Žlababa), a to dokonce více než klasické 3 roky.

Mateřství mě opravdu vycvičilo v mnoha věcech a směrech. Dříve jsem neměla ani potuchy, že se "něco takového" může vůbec řešit, či že "něco takového" vůbec existuje.

Tak například:
  • Během "mateřské dovolené" jsem získala téměř absolutní sluch. Slyším v obýváku, jak Nina v ložnici dýchá, slyším, když zafuní a běžím se podívat, jestli není moc na kraji postele, aby nespadla (bohužel, od prosince spí v naší, manželské, s námi). Při vaření slyším dceru z obýváku a podle zvuků odhaduji, zda dělá něco nebezpečného či něco, co je ok. Nevýhodou této dovednosti je, že mívám halucinace a slyším Ninu, i když je s někým jiným venku a já jsem vzácně doma sama.
  • Posílila jsem svaly na rukou a zádové svaly. Dodnes našeho tříletého, téměř patnáctikilového "cvalíka" uspávám na klíně v náručí v obýváku. Pak ji přenáším do ložnice. Navíc ji pořád dost často různě nosím a přemisťuju. (Není se co divit, vždyť "roční" děti se ještě hodně nosí, ne? A Ninuš údajně je na ten rok.) Myslím, že mám v rukou opravdu "větší páru" než dřív. Nevýhodou této dovednosti jsou časté bolesti krční a bederní páteře.
  • Odnaučila jsem se chodit jako stádo slonů. Naopak, umím teď chodit jako myška, myšička. Když malá spí, téměř se vznáším. Nejkurióznější je můj přelet nad silně vrzajícími parketami v ložnici, kdy se snažím nenápadně odejít, abych ji nevzbudila.
Máme s manželem už vypracovaný plán, jak postupovat při odchodu - musíte klást chodidla ve směru parket, to znamená dodržovat jakýsi ptačí vzor chůze, dále musíte našlapovat celým chodidlem (po špičkách to vrže), ale opatrně! Rozhodně nedoporučuju chodit na boso, v ponožkách to vrže míň a dá se v nich také docela dobře nahama po parketách šoupat. Určitě dělejte pokud možno dlouhé kroky, abyste, když už, vrzli co nejméněkrát, ale zase nesmějí být moc dlouhé, protože to dupnete téměř stoprocentně na patu nebo na špičku, parketa vrzne a katastrofa je tu! Dítě se probudí, musíte si k němu lehnout a strávit další půlhodinu uspáváním.

Nevýhodou této dovednosti je, že není stoprocentní a často končí tichým šílenstvím. Manžel, který naši dceru miluje a nedá na ni nikdy dopustit, jednou, asi po hodině a půl uspávání a asi po zhruba desátém nedokončeném odchodu z ložnice, vyběhl z oné místnosti se slovy:"A už na tebe kašlu, ty šmejde jeden malej!" Já, mrtvá smíchy, jsem ho šla zachránit a dítě douspat.
  • Naučila jsem se jíst rychle a nenápadně tak, aby si toho Nina pokud možno nevšimla. Nebo přesouvám jídlo na večer, když už dcera spí. Důvod je jediný - přestože je Ninuška po vydatném obědě (snídani, svačině, večeři, ...), okamžitě se postaví ke stolu, kde jím nějaké to jídlo, začne skákat, pokřikovat, navazuje ukázkový oční kontakt,... zkrátka loudí neskutečným způsobem. Jednou je to roztomilé (takové to připadá všem návštěvám), ale pořád a několikrát denně je to vyloženě nepříjemné. Můj sen je najíst se v klidu!!!! S ní jídlo vždy zhltám a pořádně ani nevím, co jsem jedla. Nevýhodou této dovednosti vzhledem k pokoutnímu nebo pozdnímu večernímu jezení je, že se bohužel projevuje na figuře.
  • Zlepšila jsem si postřeh a smysl pro předvídání. Nevýhodou této schopnosti asi bude to, že připadám lidem zřejmě divná a můžu jim lézt na nervy, když na návštěvě začnu automaticky odklízet věci z dosahu naší dcery. Nechápou, že to s nimi myslím dobře. Pokud totiž nechtějí o své vzácné kousky přijít, je třeba sklidit je z dohledu nebo aspoň z dosahu.
  • Odhodila jsem některé své dřívější mindráky - jakože do bazénu, či do plavek nikdy nemůžu, protože nejsem krásně štíhlá. Pro Ninušky zdraví a potěšení jsem se odhodlala i k tomuto kroku a dnes jsme v bazénu jako doma. Přesto jsem však přece radši, když tam (v šatně, ve sprchách, v bazénu samotném, ...)je málo lidí, pokud možno nikdo.
  • Některé moje smysly značně otupěly - myslím tím hlavně sluch a čich. Sluch, na jedné straně sice absolutní, na straně druhé z důvodu Ninuščina neustálého křičení vyloženě otupělý (je to její způsob komunikace, ale je to opravdu hrozný způsob!). Kde je její miloučké "a a a a !", teď je to šílené "uáááá, uááááááá, uááááááááá!" Rozhodně by si s tygrem nezadala. Ona nepláče, ona tím říká, že něco chce, bohužel, my často nevíme, co. No a čichové buňky? Ty si prostě přivykly na to stálé přebalování.
Určitě toho bude ještě mnohem víc, ale jako ukázka to myslím bohatě stačí. Teď si ještě kladu otázku: Je na tom někdo podobně, nebo jsem v tom sama? Hned si na ni ale odpovídám: Určitě nejsem!

Teď už mi nezbývá jen se těšit, jak z toho všeho Ninuška pomalu (radši rychleji!) vyroste a jak se všechno vrátí do původního stavu - myslím tím moje reflexy, smysly, mindráky, svaly, postava, atd...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Gábi | E-mail | 5. května 2009 v 17:58 | Reagovat

Ahoj Tuško,tak opravdu nejsi sama jsem doma už 13let z toho 12 let pečuji o mého autíka.A už se cítím víc autistická nežli můj syn. ??? Dívám se jeho očima,přemýšlím co by on zrovna v ruzné situaci udělal.Například v obchodě je fronta až hrůza,tak se obrátím a jdu pryč i když se mnou Jiřík není,protože uplně cítím jeho neklid a slyším,jak řve a nechce tam.A takových situací je víc. O_O
U nás je ten problém,že z toho vyroste nehrozí s věkem se afekty zvyšují,ale tím nechci nikoho děsit.Každé dítě je jiné.
Tuško Ninuška je moc šikovná a budu doufat s tebou,že z toho vyroste. :-)

2 Gábi | E-mail | 5. května 2009 v 18:10 | Reagovat

Svaly na rukou taky mám a jsem ráda,že Jířa ve svých letech váží jen 32kg jinak nevím,jak bych ho zvládla.Tichá jako myška jsem taky,když náhodou spí,tak skoro ani nedýchám,abych měla alespon chvíli pro sebe.A o tom čichu ani nemluvím,přebaluji a přebaluji ještě,že je to cítit,on by si v tom hověl klidně celý den. :-? Ale stějně doufám,že příjde i lepší období :-|

3 Tuška | E-mail | Web | 6. května 2009 v 21:06 | Reagovat

Ahoj Gábi,
13 let je už fakt síla. Docela chápu, že svět vidíš stejně autisticky jako tvůj Jiřík.
Já pořád taky přemýšlím, co by na to asi Ninda, a jak se mi zdá , že to (nějaká akce, rodinná událost, ...apod.) nepasuje dohromady s její "trpělivostí nebo citlivostí nebo s čímkoliv jiným", tak to radši vzdám a nejdu tam.

Já  myslím, že určitě nastane pro tebe a pro Jiříka lepší období. A to WC nakonec taky zvládnete, uvidíš!

Nejhorší je, že se už kolikrát začne něco (cokoliv) jako dařit, já se začnu radovat, a najednou šlus a zase to nejde a nejde. To člověk ztrácí víru "ve světlé zítřky" :-? !

Mimochodem, taky nevím, jestli z toho nakonec Ninuška vyroste rychle, pomalu nebo vůbec. Záleží, co se nakonec ukáže, že to je. Ještě stále nemáme uzavřenou diagnózu. Pokud se vůbec přijde na to, co to je. Ach jo:-(

4 Eva | 6. května 2009 v 23:23 | Reagovat

Lucko, u nás to je stejné. Verunka se už několik let rozvaluje u mě v posteli, ač velké, tak většinou po ránu skončím rozlámaná na krajíčku. Doma také obcházím kritická místa, aby podlaha nevrzala. V kříži mě taky bolí a občas se nemůžu ani narovnat,především, když koupám malou a pak ji vytahuju z vany.
Když byla Verča poprvé ve školce a já šla sama po městě, tak jsem si připadala nějak divně, najednou mi chyběla, místo toho, abych si užila klidu

5 Tuška | E-mail | Web | 11. května 2009 v 20:36 | Reagovat

[4]: Evo,
máš pravdu, že když Nindu občas nemám sebou ve městě nebo na návštěvě a můžu klidně sedět, taky si připadám divně.

A přitom doma jsem někdy šťastná, že ji manžel pohlídá a já můžu jít SAMA na vzduch pověsit třeba jen prádlo  :-D

6 radka | 12. března 2012 v 22:49 | Reagovat

Ahoj.krásně jsem se pobavila,to vážně sedí.I ty parkety,to známe moc dobře :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama