Febrilní křeče (typy epilepsie)

10. května 2009 v 0:32 | Tuška |  Epilepsie
Jak vypadají?

Zde je typický příběh:
"Tommymu bylo právě 14 měsíců. Chytil vážné nachlazení od jednoho dítěte našich známých. Měl horečku a rýmu. Právě podřimoval, když jsem zaslechla ten divný bouchavý zvuk. Běžela jsem k němu do pokoje a viděla jsem, jak je celé jeho tělíčko strnulé a přitom sebou třásl. Celé to trvalo zhruba méně než 10 minut. Bylo to nejdelších 10 minut mého života. Tommy už pak nikdy neměl žádné další křeče a nepotřebuje žádnou protizáchvatovou medikaci. "


U koho se objevují?

Děti mezi 3 měsíci a 5 lety mohou mít tonicko-klonické záchvaty, když mají vysokou horečku.
Tyto záchvaty jsou nazývány FEBRILNÍ KŘEČE a objevují se u 2 - 5 % všech dětí. Existuje zde mírná tendence rodového zatížení. Jestliže rodiče dítěte, sourozenci či další blízcí příbuzní mívali febrilní křeče, má dítě trochu větší šanci, že se u něj také objeví.

Někdy se křeče objeví znenadání, náhle. Horečka může u předtím zdravého dítěte nastupovat nenápadně a křeče mohou být první známkou, která upozorní rodinu, že je dítě nemocné.

Jak jsou léčeny?

Možná si myslíte, že ochlazování těla nebo hlavičky dítěte zabrání preventivně křečím, ale pečlivé studie ukázaly, že to není efektivní.
Febrilním křečím se nezabrání, když dítěti dáte vlažnou koupel, studený mokrý šátek na hlavu nebo tělo (= zábal), či použijete horečku snižující léky jako je acetaminophen (paracetamol??) nebo ibuprofen.
Tím, že použijete tyto prostředky, můžete způsobit, že se dítě cítí lépe, ale nezabrání to febrilním křečím.

Během záchvatu (křečí) umístěte dítě na bok, na místo s bezpečným povrchem a pečlivě jej pozorujte. Sledujte čas, a pokud budou křeče trvat déle než 5 minut, zavolejte rychlou záchrannou službu nebo dítě odvezte sami na pohotovost, jestli jste schopni jet bezpečně.

Většina dětí, které mají febrilní křeče, nevyžaduje každodenní léčbu antiepileptiky.
Některé děti, které mají opakované příhody mnohočetných febrilních křečí, jsou léčeny phenobarbitalem nebo valproatem (Depakote - Depakine), které snižují riziko dalších záchvatů.
U dětí, které mají neobvykle dlouhé febrilní křeče a u dětí, které žijí ve vzdálených oblastech se špatným přístupem k lékařské péči, může být také zvážena léčba.

Vzácně jsou některé děti s dlouhotrvajícími febrilními křečemi nebo s jejich častými epizodami léčeny preventivně phenobarbitalem.
Dále se může dítěti dát lék přímo v momentě febrilních křečí - diazepam gel nebo tekutý diazepam může být podán rektálně. Klonopinové (Clonazepam) ? oplatky (destičky)?? mohou být vloženy na jazyk, nebo diazepam ve formě tablety či lorazepam může být rozdrcen a vložen mezi tvář a dáseň.

Tím, že podáme dítěti diazepam / valium, když nemoc nebo horečka začínají, můžeme snížit riziko opakujících se febrilních křečí.
Abychom však zabránili jednomu takovému záchvatu tímto způsobem, bude dalších 14 dětí, u nichž už by se nikdy více křeče neopakovaly, také takto léčeno.
30% dětí léčených valiem trpí problémy týkajícími se ospalosti, podrážděnosti a špatné koordinace, které mohou přetrvávat až několik dní.

Jaké jsou perspektivy?

Z dětí, které mají své první febrilní křeče před svými prvními narozeninami, je bude mít polovina minimálně ještě jednou. Z dětí, které jsou starší než jede rok, když se první křeče objeví, bude mít další asi 1 ze 4.

Dlouhodobé vyhlídky jsou však vynikající. Obrovská většina dětí s febrilními křečemi nemají záchvaty bez horečky po svém pátém roce věku. Rizikový faktor pro pozdější rozvinutí epilepsie zahrnuje:
  • Abnormální vývoj před febrilními křečemi.
  • Komplexní febrilní křeče - ty jsou definovány jako záchvaty, které trvají déle než 15 minut, kterých je více než 1 záchvat během 24 hodin, nebo při kterých je zasažena pouze 1 strana těla.
  • Záchvaty bez horečky (epilepsie) u rodičů nebo sourozenců.
Pokud nemá dítě žádný z těchto rizikových faktorů, šance, že se později u něj rozvine epilepsie, je zhruba stejná jako u všech ostatních dětí.
Dítě s jedním rizikovým faktorem má 2, 5% šanci (1 ze 40) na pozdější rozvoj epilepsie.
Ostatní, se dvěma nebo třemi rizikovými faktory, mají riziko pro rozvinutí epilepsie v pozdějším věku v rozmezí od 5% (1 z 20) k 10%, i více.

Ve vzácných případech mohou febrilní křeče trvající více než 30 minut trvale poznamenat mozkovou tkáň temporálního (spánkového) laloku. U některých z těchto pacientů se rozvine chronická epilepsie, která však bývá často efektivně kompenzována antiepileptiky, stimulací bloudivého nervu, nebo typem chirurgické operace zvané lobektomie.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eva | 11. května 2009 v 8:33 | Reagovat

Verunka měla febrilní záškuby asi ve třech letech.Ve městě se jí udělalo špatně a zvracela a když jsme přijely domů,byla vyčerpaná a měla horečku.Pak měla několik záškubů ručiček a nožiček,nechali si nás v nemocnici na pozorování.Pediatrička nám pak předepsala diazepam,který ji podávám (půlku) preventivně při vyšší teplotě.Od kamarádky jsem se později dozvěděla,že každé dítě s neurolog.nálezem by ho mělo preventivně užívat pri horečce.

2 Eva | 11. května 2009 v 8:36 | Reagovat

Verunce ho ale do té doby nikdo nepředepsal.

3 Tuška | E-mail | Web | 11. května 2009 v 13:47 | Reagovat

Evo,
představ si, že nám nikdo taky neřekl ani nepředepsal diazepam , abych ho malý preventivě podávala při teplotě. Prý se to má při teplotě nad 37,5. A to prosím má Ninuška epilepsii jako řemen!

Po půl roce, co se u ní objevila jsme skončili v nemocnici, protože se jí v noci rozjela večerní teplotka na horečky kolem 40 a začala záchvatovat. Dali jsme jí sice myslím diazepam rektálně - ten jsme doma měli, ale už bylo pozdě, už se to rozjelo.

Možná, že kdybychom byli včas poučený a dali jí prášeček už večer, nemuselo to tak dopadnout! Strávily jsme v nemocnici týden.
A od tý doba se jí epi horší a horší. Možná to není vyloženě tím, neumím to posoudit, ale určitě nám ten postup neuroložka měla říct dřív. Hned po diagnostikování epi.

4 Gábi | E-mail | 11. května 2009 v 18:13 | Reagovat

Náš Jiřík měl febrilní křeče z horečky poprvé asi ve třech letech.Když to měl potom asi zhruba v 6 letech,tak,že už to prý febrilní křeče nemohou být,že je mají děti do 3 let,a že to byla zřejmě epilepsie,ale výsledky byly negativní,tak nám,taky napsali diazepam,při teplotě nad 38.Ted měl záchvat v prosinci a výsledky pozitivní,nasadily cunvulex.                                 Křeče vždy trvaly krátce,ale byla to hrůza.

5 Tuška | E-mail | Web | 11. května 2009 v 20:31 | Reagovat

[4]: Gábi,
a jaký má Jiřík záchvaty? Parciální nebo generalizovaný, má nějakej ten syndrom. Jak vypadaly ta křeče? Měl Jiřík malý nebo velký záchvaty.Co ti k tomu vlastně řekli?

6 Gábi | E-mail | 13. května 2009 v 9:04 | Reagovat

Mě toho moc neřekly odborně,tak čumím na parcialní a generalizovaný.Ale co vím měl velký asi 10_30 vteřin bezvědomí,celý se klepal,tekla mu krev z pusy.                                           Ve správě má napsáno EPILEPTICKÝ SYNDROM,ZÁCHVAT GENERALIZOVANÝ,TONICKO-KLON,SEKUNDARNÍ ABSENCE. O_O

7 Gábi | E-mail | 13. května 2009 v 9:11 | Reagovat

VÝSLEDEK EEG:abnormalita pozadí středně těžká až těžší se specifickými GE tj. ostrými vlnami,drobnými hroty a atyp.SW komplexy CPT bilateralně. O_O

8 Tuška | E-mail | Web | 13. května 2009 v 21:32 | Reagovat

[7]: No, tomu popisu eeg taky moc nerozumím, to jsou ty jejich odborné zkratky.
Ale každopádně je tedy jané, že Jiříkovy záchvaty jsou generalizované, tzn. že při křečích jsou zachváceny obě poloviny mozku. O tom svědčí i ta poznámka, že ty "SW komplexy" (což nevím, co je) jsou bilateralně - tedy oboustraně.

Odpovídají tomu i typy záchvatů - tonicko-klonické (velké) a také ty zmiňované absence jsou generalizované. Ty se ASI rozvinou sekundárně, tedy po počátečním velkém záchvatu??? ale to je taková moje představa, to jako fakt nevím.

Ninuška má jiné. Ta má právě ty parciální, tedy ložiskové. Vznikají v  určité oblasti jedné hemisféry, z 1 ložiska, nezachvacují celý mozek. Ale jestli je to "lepší", to si nejsem vůbec jistá. Často jsou tyhle na kompenzaci asi problematičtější. Ninuš je má skoro obden.

Tak si tedy držme palce, aby se to udržovalo pod kontrolou. Ahoj L.

9 Gábi | E-mail | 15. května 2009 v 8:23 | Reagovat

No ty aspon máš nějakou představu,ale já jen vím,že má občas zahledění a při horečce záchvat a nebo když mu není dobře,ani nemusí mít horečku stačí únava.

10 Tuška | E-mail | Web | 15. května 2009 v 11:00 | Reagovat

[9]: Hlavně, aby e to podařilo zkompenzovat, viď? My teď v květnu máme výročí. Loni touto dobou se u Ninušky epi projevila, zkoušeli jsme už několik kombinací léků a zatím bez větších úspěchů.
Jsme pořád zhruba na stejném počtu záchvatů za měsíc, už to ale bylo i mnohem horší. Takže teď jsem ráda za to, co je, ale samozřejmě doufám, že už něco konečně zabere pořádně!!!
Totéž přeju vám!

11 Gábi | E-mail | 15. května 2009 v 14:06 | Reagovat

Taky přeji,aby jste našli co nejlepší léčbu at ta potvora epilep... jde pryč..... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama