Jak mě přestala bolet hlava (22)

22. dubna 2009 v 23:33 | Tuška |  O životě s Ninuškou
V březnu mě přepadly neobvykle časté a silné bolesti hlavy. Nikdy jsem na ně netrpěla, ale slýchávala jsem od mých příbuzných ženského pohlaví ty hrůzostrašné story na téma migrény.
Už jsem se začínala děsit, že došlo konečně i na mě, ale podle jejich vyprávění to na ně však nevypadalo. Pro mě sice hrůza, jenže do migrény to mělo zřejmě dost daleko.


Nedokázala jsem pořád najít souvislost mezi tou bolestí a mým jídelníčkem, pitným režimem, stresem a tak dále.
Když už jsem cítila, že to na mě jde, začala jsem honem pít vodu a říkala si - hlava bolí z nedostatku tekutin, musíš je rychle doplnit! Když to nezabralo, utíkala jsem si uvařit kafe - asi už mám absťák! Ani to většinou nezabralo, zavázala jsem si tedy hlavu šátkem a (když byl muž doma a pohlídal Ninu) šla jsem se natáhnout nebo projít - odpočinek a čerstvý vzduch přece dělají divy!
Ale nic z toho neúčinkovalo a já si nakonec stejně musela vzít prášek a jít to zaspat (akorát jsem se zbytečně několik hodin mučila - přece do sebe nebudu furt rvát nějakou chemii!). Každopádně na důvod nenadálých bolestí hlavy jsem nepřišla.

Nedávno jsem procházela zprávu z SPC, která hodnotila úroveň Ninuščiných schopností a dovedností. Naše speciální pedagožka ji napsala pro potřeby nového posouzení Ninuščina stavu za účelem mojí znovužádosti o příspěvek na péči.
Jak si ji tak pročítám, už asi po třetí, a stále dokola se mi motají ty měsíce a roky, kterým prý Ninuška svou úrovní odpovídá, pocítím najednou opět tu stejnou náhlou bolest. Panebože, zase ta moje hlava!

Jenže v tu chvíli se mi rozsvítilo a já pochopila, čím je způsobovaná. Uvědomila jsem si, že hlava mě rozbolela jako střep pokaždé, když jsem si četla lékařské zprávy z Ninuščiných psychologických a jiných vyšetření (kterými jsme hojně procházeli během února a března).

Tak takhle to tedy je!
V životě by mě nenapadlo, že čtení lékařských papírů může vést k takové tělesné reakci. Od té doby jsem na ně nesáhla (stejně je umím už nazpaměť!) a od té doby mě hlava nebolela.

A slibuji, že si každou novou zprávu přečtu jen jednou!!! No, ...možná maximálně dvakrát. Ale víckrát už fakt ne!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lipetka | Web | 22. dubna 2009 v 23:54 | Reagovat

Tak jsem si tak prolistovala ten tvůj blog. Hodně zajímavé čtení. A taky mám pocit jestli toho nemáš moc, aspoń mi to tak přišlo, aby jsi časem nevyhořela.

2 Iva | E-mail | 23. dubna 2009 v 7:50 | Reagovat

Lucko, mě taky bolí často hlava. Můj Štěpánek (4 r. DA střed. MR) je velice hyperaktivní dítě, často se vzteká. Moc mi pomáhá, když je dopoledne na pár hodin ve školce. Udělám si něco v klidu, protože s ním nejde nic v klidu a podívám se na internet. Chci se Tě zeptat, proč nemůže být Ninuška ve školce alespoň na pár hodin denně? Kvůli epilepsii? Ty by sis odpočinula a měla taky nějaký čas pro sebe.

3 Tuška | E-mail | Web | 23. dubna 2009 v 8:30 | Reagovat

[2]: Ahoj Ivo,
já myslím, že to zatím nepadá v úvahu. Jednak má tedy občas záchvaty (více méně 1 za 2 dny)a jednak mi i Thorová doporučovala, abych si ji nechala zatím ještě doma, až bude mentálně vyzrálejší (teď je prý tak na rok). Ona to dokonce viděla až za 2 roky!
Naše spec. pedagožka se přiklání i k tomu, že by to možná šlo už za rok.
Ale stejně nevím, kam ji dát - jestli do normální školky (za barákem) s asistentem, nebo do speciální školky (10 km).
Tam ale jsou hlavně nepohyblivý nebo málo pohyblivý děti a prý skoro nechodí ven a ty učitelky tam moc prý nechtěj rušivý elementy, a to naše malá určitě byla. :-D  

4 Iva | E-mail | 23. dubna 2009 v 10:59 | Reagovat

Lucko,
my na tom nejsme o mnoho lépe. Štěpánkovi jsou 4 a mentální úroveň tak 1,5 roku. Máme tak trochu štěstí, že chodí do autistické třídy. Máme to sice více než 20 km, ale jiná možnost není. Letos se tam moc neohřál, protože to byla samá viróza, ale doufám, že už příští rok přijdou nějaké pokroky. Přeji hodně sil a nové úspěchy Ninušky

Iva

5 Jarka | Web | 26. dubna 2009 v 19:00 | Reagovat

Milá Tuško, :-)
nechtěla byste napsat něco málo sem: http://www.autismus.bloguje.cz/tema-9-kazuistiky.php ?
Chtěla bych udělat přehled (alespoň krátký) lidí, kteří se na internetu tak nějak pohybují a mají autistické děti (nebo s podezřením), aby se všichni mohli podělit o zkušenosti a našli odkazy na další rodiče. Určitě víte, jak je popovídání s lidmi s podobnými zkušenostmi důležité.
Pište prosím na e-mail jarka.turkova (a) seznam.cz nebo do komentářů na mých stránkách. Děkuji a přeji hezký den
Jarka za www.autismus.bloguje.cz
P.S. To platí i pro ostatní rodiče (více ve výše uvedeném odkazu)

6 Olga | 27. dubna 2009 v 11:32 | Reagovat

Já se před těmihle zprávami podvědomě chráním. Přečtu je jednou, případně je použiju, kde třeba, a pak je uložím někam hluboko do šuplíku. Jsou to toži hrozný žrouti energie a to nemůžeme potřebovat, že?
Tohle, myslím, chápala dr. Sixtová, neuroložka z Krče, která vždycky svoje zprávy psala tak pozitivně, vyzývala nás, abychom se chlubili, co už Vojta umí...a přesto tam napsala vše, co bylo potřeba. Ale je málo takových.

7 Olga | 27. dubna 2009 v 11:33 | Reagovat

toži = totiž :o)[6]:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama