Nočníkování

17. února 2009 v 14:26 | Tuška |  Naše diagnózy, potíže a úspěchy
Na Žlababin portál jsem napsala o problémech, které máme s chozením na nočník. Zároveň jsem vyzvala maminky (hlavně autíků), aby napsaly, jak to bylo u nich, jak to ony zvládaly a jak jejich děti. Už některé z nich zareagovaly. Článek jsem napsala i sem. Kdybyste někdo chtěl reagovat, můžete klidně sem ke mně nebo na "Žlababu", kde se diskuze už trochu rozjela. Najdete ji tady.


Dobrý den všem!
Znovu začínám řešit (už asi po páté), jak naučit Nindu na nočník. Zatím jsme neúspěšní.
Chvíli vždy vydržím vysazovat, ale buď u toho bylo velké vztekání - nechtěla tam ani sedět, nebo později chvíli vydržela, když jsem ji teda zahrnula oblíbenými hračkami, ale nic neudělala. Vzala jsem ji z nočníku a okamžitě se vyčůrala do plenky.
Teď tam vydrží asi tak půl minuty a už utíká.
Kakání vůbec u nás asi ještě dlouho nepůjde, protože ona poměrně často trpí na zácpy, takže 2 dny jdeme normálně (1 - 3 krát za den) a 2 dny nejde vůbec. Přitom pořád tlačí a dělá u toho hrozný obstrukce - skáče jako pominutá, chodí po špičkách v předklonu, sedí na bobku a tlačí jako o život. Je mi jí hrozně líto, připadá mi, že skáče proto, aby to hovínko vytřásla ven, že si tím jako pomáhá. Když zácpu nemá, tak stejně skáče a na bobku tlačí, ale ne tak urputně. A jelikož na nočníku nebo na záchodě skákat nemůže, tak se obávám, že to je ještě opravdu v nedohlednu. Kdyby alespoň to čůrání nějak přišlo.
A tak jsem se chtěla zeptat maminek, co mají už trochu starší děti (spíš tedy asi ty autistické), jak to dělali ony, jak jim to šlo a jak dlouho to trvalo, než se to dítka naučila. Nemáte na to nějaký grif, nějakou užitečnou radu? Beru všechno!!! Ale ono asi stejně nezbývá nic jiného než vysazovat, vysazovat, vysazovat, že?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama